neděle 14. ledna 2018

Vyrobte si model ruky a plic aneb učíme se hrou

 „Báro, co budeme dneska vyrábět? Máš něco vymyšlenýho?“
Tuhle větu od dětí ve škole slýchám pořád. A úplně jí rozumím. Taky jsem si (vlastně nejen) jako dítě všechno chtěla ohmatat a vyzkoušet a je skvělé, že výtvarka nemusí být jen o malování zátiší s hruškou a kolážích z novinového papíru, ale můžeme s ní vylepšit jakékoli téma.
My jsme si tento týden ve škole začali povídat o lidském těle, a tak jsme se s lehce nemocným Matym pustili do příprav, které jsme pak ve škole náležitě zužitkovali.


Protože čím větším počtem smyslů k nám nové informace proudí, tím lépe si je pamatujeme. Ve škole proto s dětmi často vyrábíme, ochutnáváme (joo, asijský týden byl báječný!), posloucháme hudbu, díváme se na videa, vyhledáváme v encyklopediích a na internetu, chodíme do přírody, města, muzea, knihovny, galerie… a já se vlastně často učím úplně stejně jako naši školáci. Učím se dívat na věci z nových úhlů pohledu, přehodnocovat svoje názory a rozšiřovat si obzory.
Tentokrát jsme si připravili kromě pomůcek ve formě skládaček, encyklopedií a interaktivních knížek nebo pracovních listů pro vytvoření knížečky s názvem „Moje tělo“ i dvě „vyráběcí“ aktivity.




Než tu ovšem začnu zasvěceně „poskytovat návody“ ráda bych řekla, že většinou na náměty pro tvůrčí aktivity chodím na Pinterest, kde podobných věcí najdete desítky, nebo na mě vykouknou jinde na internetu, takže ze mě si příklad tak úplně brát nemusíte.
To, co vzejde zpod mých nůžek je totiž většinou velmi amatérské, oblemcané a zubaté a není těžké to zaměnit za výrobky mých drahých školáků (nutno dodat, že někteří jsou na tom možná i lépe než já…ještě že nemám velké umělecké ambice a ego)
A teď už k „modelům“:
Plíce

Nejprve jsme se pustili do plic, na kterých lze fungování dýchacího aparátu pěkně zjednodušeně demonstrovat.
Návod jsem objevila TADY
Na uvedené stránce si můžete stáhnout i šablonu, ti šikovnější si takový plicní průřez jistě dokážou namalovat sami.
Krom papírových plic pak budete potřebovat brčka (ohýbací), lepící pásku, oboustrannou lepící pásku a mikrotenové sáčky (čím menší, tím lepší, protože je skutečně zvládnete na jeden nádech nafouknout a vyfouknout, my jsme měli příliš velké, a tak jsme je o polovinu ustřihli).
Po vystřihnutí „plic“ podle šablony už zbývá jen vše slepit.

Ideálně nejdřív přilepte pytlíky na brčka (prostě to celé omotejte páskou). Pak brčka k sobě, opět páskou, a nakonec všechno na obrázek plic, zase pomocí pásky. Celou parádu pak doplníte pusou a nosem (přilepte oboustrannou páskou), aby bylo jasné, jaké otvory k dýchání používáme (my jsme si to pak ve škole i náležitě názorně zkoušeli).
A pak už jen foukejte, zkoumejte a hlídejte, ať z toho funění do igelitových pytlíků někdo neomdlí…!
Ruka


Papírová ruka, co se fakticky hýbá a můžete s ní zamávat nebo ukázat jednoduché sprosté gesto, to je věc, kterou jsme s Matym i ve škole prostě museli zkusit!
Z pedagogického hlediska je samozřejmě také užitečná, neb se na ní dá krásně pozorovat systém malých kůstek v prstech a způsob jejich pohybu…
Návodů po internetu koluje (i mnohem sofistikovanějších a propracovanějších!) hodně, my jsme zvolili variantu co nejjednodušší, aby děti potřebovaly co nejmenší dospěláckou asistenci. Jeden z návodů najdete TADY


Potřebovat budete papírovou ruku (obkreslíte svou vlastní a vystřihnete, prsty pěkně od sebe), pět brček, tentokrát nemusí být ohýbací, provázek a naši nejlepší kámošku, lepící pásku.
Brčka nastříhejte, na každý prst potřebujete tři malé článečky a jeden dlouhý, krom palce, který má články pouze dva. Nastříhaná brčka pak přilepte páskou do jednotlivých prstů (ne příliš blízko k sobě, prstíky se pak hůř ohýbají) a nakonec jimi provlékněte pět provázků, které na špičkách prstů opět připevníte páskou.
No a pak už se můžete jen bavit (a učit!) tím, co všechno vaše mechanická ruka po zatahání za provázky umí.
Tak příjemnou zábavu a máte-li v rukávu třeba čůrací močový měchýř nebo jinou super vychytávku, dejte mi vědět, moc rádi si s dětmi rozšíříme obzory!


4 komentáře:

  1. To je BOŽÍ, Báro. Určitě se školníma udělám, až dojedeme na tělo.
    Děkuju. M

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuju Moni, je mi ctí ☺ Většinou se u tebe nadšeně inspiruju já ☺

    OdpovědětVymazat
  3. Krásné modely. Úžasný nápad. Hezké dny.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář :-)