čtvrtek 6. července 2017

Očekávání jsou mrchy

Znáte to? Jak si ve své bujné fantazii malujete svou budoucnost růžovými barvami, už už se vidíte povalovat v houpací síti s knížkou nebo na břehu rybníka s notesem, kterak do něj zaznamenáváte celé odstavce své budoucí skvělé knihy, jež vás celý školní rok pronásledovaly, zatímco vy jste si je schovávaly právě pro tyhle chvilky dovolenkového klidu, kdy váš milovaný muž, věrný svému slibu, baví vaše potomky a dává prostor vaší vytoužené chvilce tvůrčí pohody?
No, možná si nepředstavujete právě tohle, ale dost pravděpodobně nějaká malá, maličká očekávání od své dovolené máte.
Jenže pak přijde dovolenkový strašák zvaný dětská nemoc a vy se se svým tvořením vysoké literatury u rybníka a knížkou v houpací síti můžete jít bodnout…
Následuje  zklamání, smutek a pokud jste se hooodně těšili a hooodně očkávali, možná vás nemine ani vztek a frustrace.
Nenaplněná očekávání zkrátka umí s duševní pohodou nepěkně zamávat.
A se mnou teda přímo zametla.
Moje očekávání i Matyho chřipka.
Nejdřív jsme tyhle dvě potvory chtěli společně vyležet na hotelu. Ale ukázalo se, že stonat v hotelovém pokoji, není žádná výhra, a tak jsme to včera vzdali.


Muž s Amálkou a Vilíkem zůstali na Vysočině se zbytkem naší široké rodiny a Maty a já jsme se vrátili domů.
Moje očekávání byla rozdrcena pod koly našeho k domovu se řítícího Jožina a ze zadního sedadla kašlající Maty udával směr našim příštím dnům.
A jako prázdninová idylka to v tu chvíli rozhodně nevypadalo.
Poskytla jsem si proto to jediné, co jsem mohla. Čas.
Alespoň pár hodin, po které si nebudu vyčítat, že se utápím v naprosto sebestředné, sobecké a z komára velblouda dělající sebelítosti.
Maty vděčně zalezl do postele na pohádku, já si namíchala létem vonící Aperol, vzala knížku a usadila se na zahradě. Bez houpací sítě a rybníka, ale tak aspoň něco.
Po první kapitole, kdy se můj depresivní stav prohloubil zjištěním, jak dobře Třeštíková píše, a že já bych se snad raději do další vlastní knížky pouštět ani neměla, jsem raději dopila, zaklapla a vrátila se k Matymu.


V devět už jsme oba spali a činili jsme tak i po následujících dvanáct hodin.
Můj limit pro sebelítost vypršel.
Očekávání proto posílám do háje, což je taková "malá" celoživotní výzva, jejíž plnění plnění má značně kolísavou tendenci, mezi hraním šibenice, pexesa a karet hltám Třeštíkovou a na naší domácí dovolené ve dvou si hledám to lepší.
Protože ono tam „to lepší“ vždycky někde je… ;-)

6 komentářů:

  1. Baru,nejsi v tom sama!Protože já se taky těšila na týden volná na chatě,na koncert Peckove a místo toho hned v pondělí z koncertu,z kterého jsem nic neměla jsme v noci jeli do pardubicke nemocnice.Diagnoza zněla zánět močového měchýře a antibiotika,po kterých je mi špatně od žaludku.Takze jsem se také naladila na rodinnou dovolenou na zahradě a ty pozitiva tam také jsou:-)Tak ať Maty je brzy fit,protože prázdniny teprve začínají:-)

    OdpovědětVymazat
  2. V sobotu odjíždíme se vnukem a vnučkou na kola k Třeboni. Poprvé bereme sebou dva kousky :o) a raději žádná očekávání ani nemám. Jen chci, abychom si vše společně užili tak, že budeme vzpomínat jak my, tak oni a snad v dobrém.
    Baru, vlastně si to spolu doma užíváte i tak, jsou prostě věci, které neovlivníme...
    Měj se.
    Ála

    OdpovědětVymazat
  3. Baru, znám moc dobře taková očekávání, která nakonec neklapnou, u vás vidím v pozitivním světle to, že máte s Matym svůj čas pro sebe... asi to tak mělo být... :) Ať je prďolka brzy v pořádku a užijete si hezké léto! :) Myslím na vás!
    Peťka :)

    OdpovědětVymazat
  4. Baru, gratuluji, že jsi tak rychle překonala lítost. Jsi úžasná, optimistická, vtipná. Určitě dokážeš z té situace vytěžit to nejlepší, protože jak sama říkáš, to dobré tam určitě někde je. Jen vydržet, hledat, nevzdat se, nepodlehnout a chtít vidět pozitiva. Jsi velice inspirativní člověk. Drž se!

    OdpovědětVymazat
  5. Opět tak přesné! Jako kdybych to popisovala já...až na to, že to tak dobře neumim 😁 My měli byt o víkendu na chalupě a překazila nám to synova infekční nemoc, takže žádné plány a očekávání se nekonaly 😕 Ale i tak to bylo fajn. Je potřeba si najít to dobré 😁 Tak ať jste brzy fit. Jana

    OdpovědětVymazat
  6. Podle mě je tvé psaní stejně dobré, jako Třeštíkové :)
    Já už od začátku prázdnin očekávám plno věcí a kolikrát bych vzteky nad tím, že to zase nevyšlo, do něčeho kopla. Ale jsem bolístka. Tak si raději dupnu.
    Doufám, že malý bude brzy v pořádku, přeji krásné léto! :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář :-)