Nemožná matka a pošlý krokodýl

Jak se pozná, že budou prázdniny?

Napouštíme bazén a řešíme čím potěšit školkové pančelky. Letos v sobě obé neslo punc originality.

Bazén jsme napustili vodou ze studny. Někde se však evidentně stala chyba. I ten krokodýl nám v té hnědé břečce pošel…

Tedy, ne že by to dětem nějak extra vadilo.

A co se toho školkového finále týče, nejlépe to demonstruje náš rozhovor s Matym.

Matka: "Maty, napadá tě, co bys rád dal učitelkám ve školce, když je ten konec školního roku?"

Syn: "Třeba auto, to by se jim určitě hodilo."

Matka: "To je hodně velkej dárek, nenapadá tě něco menšího? Co maj třeba holky rády?"

Syn: " Maj rádi malý děti! Tak jim jich ještě pár pořídíme."

Zaskočená matka: "Hmm, a něco ještě menšího tě nenapadá?"

Čím dál spruzenějsí syn: "Tak jednu růži, no."

Matka se nevzdává: "A nějaká věc, která jim třeba vydrží delší dobu?"

Znechucený syn: "Tak jim dáme umělou kytku a teď už mě nech si hrát!"

Někdy jsem vážně nemožná matka.

A holkám z Elipsy se omlouvám, že místo auta dostaly jen antistresové omalovánky.

Takže, prázdniny zahájeny. Mějte je co nej! :-)