Někteří lidé tvrdí, že cestovat s dětmi je zbytečnost, že
z toho děti nic nemají, že jim je stejně nejlíp doma a rodiče to beztak
dělají jen sobecky sami pro sebe.
Do určité míry mají vlastně pravdu. Dětem jistě nevadí být doma a rodiče
to opravdu dělají proto, že sami chtějí.
Ale mám za to, že ve výsledku z toho těží všichni (a možná i vy, pokud sledujete optimistický facebook :-D)…
Po sáhodlouhých úvahách, jakým způsobem letos strávíme čas dovolené, jsme totiž došli k závěru, že si splníme náš předdětný cestovatelský sen.
Než jsem byla mužem uvedena pár týdnů před maturitou do jiného stavu, měli jsme v plánu na motorce procestovat Itálii.
Místo do Itálie jsem však před šesti lety zamířila do porodnice a náš sen
byl odsunut na neurčito.
Letos jsme se rozhodli, že je načase přestat se vymlouvat na to, že máme děti, že jsme nikdy na vlastní pěst necestovali a že naše jazykové znalosti
jsou přinejlepším průměrné, a začali jsme plánovat.
V pátek 27. května jsme od plánů postoupili k činům a od té
doby jsme stále na cestě.
Naše italské dobrodružství jsme odstartovali spontánní návštěvou u
kamarádů na jižní Moravě, kde jsme byli napojeni, nakrmeni a vínem vybaveni
(děkujime, Ivi!). Děti se pěkně vyřádily. A my dospělí jsme plni entusiasmu
nastoupili kolem jedenácté hodiny noční přejezd k Benátkám.
Hned z první etapy jsem měla lehké obavy, nicméně potomstvo cestu
prospalo, muž a já jsme se napájeli Redbully a střídali se za volantem, a když
jsme se pak před osmou ráno vybatolili na pláž, byla to ta nejlepší odměna.
Po nasycení se plážovou atmosférou jsme se vydali hledat místo, kde
přenocujeme.
Nakonec jsme na dva dny skončili v mobilním domku v kempu u
pláže.
Následovala cesta lodí do Benátek, kde jsme zažili bouři s průtrží
mračen, podařilo se nám zabloudit a ještě k tomu nám ujela zpáteční loď.
Naštěstí nebyla poslední.
Další zastávkou byla Florencie, kde jsme si přes server airbnb na dvě
noci pronajali byt v centru, jen dvě uličky od katedrály Santa Maria del Fiore.
Z Florencie jsme pak zamířili přes středověké město San Gimignano,
kde jsme opět šíleně zmokli, do kempu u městečka Castiglione della Pescaia.
V místním kempu se nacházíme
stále a ještě pár dní se tu nacházet budeme.
Jen v pátek jsme si zajeli do Pisy, podivili se nad tím, jak je ta šikmá
věž fakticky šikmá, dali si zmrzlinu a přesunuli se na pláž Cala Violina. Tady
se prý natáčely scény s Jamesem Bondem a písek tu má ve větru hrát jako
housle.
To sice potvrdit nemůžeme, zato vám můžeme sdělit, že v okolních
lesích jsou tisíce světlušek. Právě ty nám totiž dělaly jako jediné společnost,
když jsme o půl desáté v noci táhly děti dva kilometry zpět k autu.
O dobrodružství tu zkrátka nemáme nouzi a celá naše italská cesta nám připomněla
jednu důležitou věc.
Dětem je vcelku jedno, kde jsou. Zvládnou bez problémů dlouhé čekání,
úmornou cestu i průtrž mračen. Nepotřebují hotel all inklusive ani supr trupr
hřiště. Nevadí jim hrát si chvíli na bezdomovce, netušit, kde dnes budou spát
ani svačit na obrubníku…
Stačí jim přítomnost rodičů, kteří (slovy mého brášky) nedělají hned ze
všeho Stanley cup, a kteří dětem i jejich životaschopnosti zkrátka důvěřují.
Ne, že bychom jim tedy chtěli dělat z dovolené výcvikový tábor, ale
zjistili jsme, že je pro obě strany výhodnější připustit, že děti nejsou
z cukru. Můžeme si pak totiž celý svět zažít na vlastní kůži, osahat si ho
a najít v sobě zdroj síly, ke kterému pak máme přístup kdykoli
potřebujeme.
A kdybychom si z celé naší cesty přivezli byť jen toto poznání,
určitě stála za to :-)
Boží .....moc pěkné putování - máte zážitků a to dětem ani vám nikdo nevezme ....užívejte do sytosti .....H.
OdpovědětVymazatDěkujem, budem :-)
VymazatHned první věta mi připomněla přesvědčování příbuzenstva, že cesta do Portugalska s devítiletým a čtyřletým dítětem nemá význam, že si stejně nic nebudou pamatovat :). Je to už šest let a vzpomínají na to oba do dnes :). Užívejte si a mějte se krásně. M.
OdpovědětVymazatDíky! Taky věřím, že to dětem v paměti utkví :-)
VymazatAhoj
OdpovědětVymazatklobouk dolů, my jsme zatím ti při zdi S......... Do jakého auta se takhle všichni vejdete? Mám na mysli 3 autosedačky i kočár a věci pro 5 lidí?
My se taky rozhoupávali dlouho a dlouho... :-)
VymazatAčkoli jakýsi prodavač suvenýrů ve Florencii nemohl uvěřit tomu, že s "tímhle" autem jsme dojeli až z Czech republic, skutečně se nám to povedlo. A oním autohrdinou je náš modrý Fiat Stilo familiérně zvaný Ferda ;-)
Tleskám za odvahu. My jsme ji sebrali vloni a jeli s dětmi k moři, překvapilo mě, že to bylo v pohodě. Podobnou cestu po Itálii jsem ale stihla ještě před dětmi :-)
OdpovědětVymazatDěkuju :-)
VymazatMy moře prubli ještě před Vilim, ale pohodlně, letecky, s cestovkou. To byla pohoda.
Tentokrát je to trochu větší adrenalin, ale užíváme si to možná i víc :-)
Jste odvážní rodiče ;-)
OdpovědětVymazatUžívejte slunce., moře, zážitků, ať máte dostatek energie na ty horší dny!
Děkujeme :-)
VymazatHorší dny naštěstí zatím nemáme...jen horší chvilky, ale vždycky se to nějak vsákne ;-)
To je krásný!!! Užívejte!
OdpovědětVymazatDěkujeme a užíváme dle rozkazu ;-)
VymazatAhoj, poslala bys prosím odkaz na ten kemp? Diky
OdpovědětVymazatRáda :-)
VymazatTady jsou přímo stránky kempu: http://www.maremmasanssouci.it
Já ho našla a rezervovala přes booking.cz a byla jsem trochu nervózní, jak to dopadne.
Ale musím říct, že jsme tu byli nadšení. Bydleli jsme v jednom z nových mobilních domků, které stojí ve velkém piniovém háji, na pláži jsme byli do tří minut, je tu malé hřiště, výborná restaurace... Zkrátka spokojenost :-)
Ahoj Baru, moje rec ;). Tohle byvaji ty nejlepsi dovci ... Moc si to uzijte!! Btw. krasny fotky.
OdpovědětVymazatAli, děkujem :-)
VymazatSouhlas, myslím, že jsme si našli nový dovolenkový mustr hodný následování :-)
A za fotokompliment děkuju :-) Fotím jen mobilem a raději děti než památky :-D
Baru,
OdpovědětVymazatprostě a jednoduše nááádhera. Tleskám vám dospělým, tleskám dětem. Jste prostě bááááječní!!!
Užívejte společný čas na maximum, tak jak doposud.
Krásné dovolenkové dny
Katka ♥
Katko, moc děkuju za milý komentář! Krásné dny i Tobě :-)
VymazatMilá Báro, úplně jsi mi vyhnala slzy do očí :). Krásné! Užívejte!
OdpovědětVymazatBaru, ani nevíte, jak moc vám to přeju. Celé rodině. I my nadšeně vzpomínáme na naši dovču v Chorvatsku. Květnovou, na vlastní pěst. Půlka nám propršela, ale bylo to báječné. Děti si to užily, opravdu mocinky. Vlastním dětem ke štěstí a spokojenosti opravdu stačí jejich rodiče. Teď co máme pěstouňátko už takto bohužel jezdit nemůžeme. On potřebuje hlavně stabilní prostředí a co nejméně změn. Dobrodružství a neznámo ho děsí. A mě to cestování tak chybí! Užívejte plnými doušky. Vzpomínat budete dlouho, dlouho a dlouho. A budovat s dětmi společné vzpomínky, to je k nezaplacení. Krásné dny:).
OdpovědětVymazatAno, BÝT a být spolu.... tak to cítím já....
OdpovědětVymazatKrásná cesta, krásné zážitky... Jana