úterý 12. dubna 2016

Léčivá moc (rodičovské) pozornosti

Jakmile se u nás doma vyskytne nepohoda, nesoulad či nedostatek pozornosti, můžu téměř najisto počítat s tím, že zanedlouho se objeví horečka minimálně u jednoho z dětí.
To se pak v duchu vždycky vracím k přirovnání, které jsem použila kdysi: Děti jsou jako malé meteostaničky, které vychýlí každý větší záchvěv v domácí atmosféře.
Tentokrát je tím záchvěvem, zdá se, má častější nepřítomnost a horečkou byl stižen Matýsek.
Naštěstí, už doma víme jak na to a já bych se s vámi o naši zkušenost ráda podělila.
Demonstrovat ji budu na Amálce, protože tam byl náš nedávný „úspěch“ tak zjevný, až byl skoro zázračný.
Ale vezmeme to pěkně od začátku a to znamená dokonce od Vilíka. 


Vili byl nemocný a většinu víkendu strávil pokuckáváním u mě v manduce.
„Mamko, já bych chtěla taky nosit,“ posteskla si několikrát Amálka a vzápětí navenek chápavě dodávala, „ale teď se potřebuje nosit Vilda, protože mu není dobře, viď?“
S radostí, jakou že to mám empatickou dceru, jsem Amálčino tvrzení pokaždé odkývala a hned v pondělí jsem dostala příležitost sklízet plody nově vzniklého vzorce v Amálčině hlavince.
Aby mě mamka mohla nosit celý den v manduce, musím být nemocná.
Sotva jsem se tedy zaradovala, že je Vili zdráv, Amálka pobledla, začala polehávat a skelný pohled stejně jako rozpálené čelo mě ujistili, že tu máme dalšího maroda.
Takže druhé kolo. Ale tentokrát jsem měla jasno. Ami zkrátka potřebovala dosytit pozornost, které se jí v posledních dnech nedostávalo, a zvolila způsob, který se jí v tu chvíli zdál nejefektivnější. Horečku.
Přes den se sice musela dělit o pozornost s Vilim a Máťou, ale jakmile dorazil muž z práce, poslala jsem je společně za klučičí zábavou a s Amálkou, jejíž teplota začínala dosahovat magické čtyřicítky, jsme si vlezly do postele.
Místo léků, které naše potomstvo tak rádo zvrací, jsem jí věnovala svou plnou a vědomou pozornost.


Vyprávěla jsem pohádku s princeznou Amálkou v hlavní roli. Přizvaly jsme k uzdravování všechny kouzelné i pohádkové bytosti, na které si Amálka vzpomněla a využily jsme i léčivé síly mentální harmonizace. Tuhle techniku jsem se naučila praktikovat asi před rokem na kurzu Terezy Kramerové a moc ráda ji od té doby přizpůsobuju našim domácím potřebám.
Amálka si za pomoci mých otázek našla v těle místo, kde se jí usadila horečka a pak jsme ji společně odkouzlily. Ami vyjmenovávala jednotlivé tvary, do kterých se postupně horečka převtělovala a já jsem měla za úkol mávat kouzelnou hůlkou a tvary proměňovat.
Kolečko v prasátko, které uteklo za klukama do koupelny. Obdélník v létající balón, co odletěl do nebe. Trojúhelník ve strom, který nečekaně vyrostl na zahradě…
Už během našeho povídání Amálka pookřála, a když pak při ukolébavce usnula, viděla jsem, že máme vyhráno. Horečka začala klesat a do půlnoci po ní nebylo ani památky.
Teplota splnila svou misi, přitáhla Amálce pozornost, o kterou si v tu chvíli neuměla říct jinak, a odezněla.
Jistě, ne na všechno stačí trocha rodičovského pomazlení a hrátek s představivostí, ale vždycky dokážou minimálně ulevit.
Takže já se jdu vrhnout za spícím Matýskem do peřin a nám všem přeju, abychom léčivou moc rodičovské pozornosti nepodceňovali. Protože leckdy stačí opravdu málo a zázraky se nám začnou dít přímo před očima.

11 komentářů:

  1. Baru,
    tak to vypadá, že ty jsi prostě čarodějka ;-)
    U nás se také marodí, už delší dobu a momentálně je Šíma poprvé na antibiotikách, hned na dvojitých a ty čtyřícítky měl taky!
    Naštěstí druhá antibiotika a u nás klasický Nurofen, paralenové čípky a zábaly po několika krušných dnech zabraly!
    Prosím tedy o kontakt na tebe pro příště, protože já zázraky zatím neumím ! ;-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Předně, Šímovi přeju brzké uzdravení!
      Každopádně, já bych vám asi k ničemu nebyla, jsem ráda, když se občas zadaří u našeho potomstva ;-)
      A abych tu nemachrovala, i u nás se samozřejmě někdy objeví nemoci, které se takhle snadno rozehnat nedají, ale je fakt, že ta pozornost a práce s představivostí dokáže alespoň ulevit. Povedlo se nám takhle zahnat bolení ucha, zmírnit bolení bříška...
      Terka Kramerová má na stránkách ke stažení v PDF e-book, ve kterém vysvětluje jak na její metodu Mentální harmonizace, tak třeba můžete vyzkoušet :-)

      Smazat
    2. Baro,
      zaujalo mě to natolik, že jsem si hned poslechla rozhovor s paní Kramerovou a na stažení e-booku se chystám !
      Sama mám také 3 děti, ale s 10 letým odstupem, takže obdivuji, jak to všechno ty zvládáš!
      P.S. Sice jsem skoro o 20let starší, ale to neznamená, že si nemůžeme tykat ;-)

      Smazat
    3. Tak tedy, ahoj :-)
      Já Terezu sleduju už od svého prvního těhotenství a v mnoha ohledech je pro mé mateřství inspirací, takže ráda její práci šířím dál :-)
      A děkuju! :-)

      Smazat
  2. Báro ty jsi neskutečná máma! Velký obdiv.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Len, děkuju, vážím si tvých slov. Ale taky nejsem světice ;-)

      Smazat
  3. Báro ty jsi neskutečná máma! Velký obdiv.

    OdpovědětSmazat
  4. Krásný hřejivý mateřský přístup Báro, je to přesně tak jak píšeš. Děti si umí naši pozornost vynutit všelijakými způsoby...
    Přeji krásné dny.
    Ála

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Álo :-)
      Je to tak, děti mají spoustu cestiček, jak dosáhnout "svého"... Jen pro nás dospěláky je leckdy téžké jim porozumět :-)

      Smazat
  5. Baru, jak výstižné a přesné! Bohužel to opravdu takhle ve skutečnosti na 99% funguje! :-) Jana

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)