Jak to vypadá se školou?

ZŠ V Pohybu. To je velmi přiléhavý název naší vznikající školy.

Pomalu to bude rok, co jsme se my, rodiče, začali scházet a plamenně nad kávou a čajem diskutovali o tom, jak by měla vypadat ideální škola pro naše děti. Tenkrát jsme v rukou neměli nic, než společný zájem a nadšení.

Dnes už máme kromě názvu i webové stránky, žádost na ministerstvu, prostory, kladná stanoviska důležitých úřadů… Zkrátka to, o čem jsme loni jen snili, konečně dostává jasné obrysy a mění se v realitu.

I já se změnila. Přijdu si zase o kousek dospělejší.

Nevím, čím přesně jsem si to vysloužila, ale tak nějak na mě padlo jednání s úřady.

Já, kterou bolí břicho, když se má telefonicky objednat byť jen ke kadeřnici, jsem najednou minimálně jednou za týden po telefonu zjišťovala podrobnosti o hygienických předpisech.

Já, která si musela googlit i návod na vyplnění složenky, jsem najednou každou chvíli obíhala úředníky a sepisovala žádosti.

A ve středu jsem si dokonce střihla takový menší úřednický maraton.

Stylově jsem si přičísla drdol, nahodila šaty a kozačky a pak, abych se vyhnula zácpám, naskočila jsem na kolo.

(Takže drdol v háji. Stehna zmrzlá. A ještě jsem zmokla.)

První zastávkou se stala hygiena. Tam jsem se vzhledem k frekvenci předchozích návštěv cítila skoro jako doma a když mi paní doktorka na pondělí přislíbila kladné vyjádření hygieny k našim prostorám, měla jsem chuť vrhnout se jí kolem krku. Měla se mnou za ty měsíce svatou trpělivost.

Následoval stavební úřad a opět štěstí na laskavou a vstřícnou úřednici, která se kvůli mně dokonce pohrabala v archivu a následně mi zařídila schůzku u hasičů, aby mi usnadnila práci.

Poslední zastávkou se tak stali hasiči, jejichž vyjádření a požární řešení patří k jednomu z nezbytných lejster, které nás vzhledem k narůstajícímu množství asi brzy zavalí. Nicméně k mému úžasu jsem se i tady opět setkala s nečekanou vlídností a trpělivým přístupem k mé byrokratické blbosti.

Maraton to byl náročný, ale výsledky uspokojivé. A já marně dumám nad tím, proč mají ti úředníci tak špatnou pověst.

Každopádně, důležité je, že stejně jako já se posouvá vpřed i škola a já věřím, že se vám brzy budeme moct pochlubit s oznámením, že naše škola byla oficiálně schválena, prostory jsou připraveny a nám nezbývá, než se začít chystat na náš první školní rok :-)