pátek 23. října 2015

Jak to vypadá se školou?


ZŠ V Pohybu. To je velmi přiléhavý název naší vznikající školy.


Pomalu to bude rok, co jsme se my, rodiče, začali scházet a plamenně nad kávou a čajem diskutovali o tom, jak by měla vypadat ideální škola pro naše děti. Tenkrát jsme v rukou neměli nic, než společný zájem a nadšení.
Dnes už máme kromě názvu i webové stránky, žádost na ministerstvu, prostory, kladná stanoviska důležitých úřadů… Zkrátka to, o čem jsme loni jen snili, konečně dostává jasné obrysy a mění se v realitu.
I já se změnila. Přijdu si zase o kousek dospělejší.
Nevím, čím přesně jsem si to vysloužila, ale tak nějak na mě padlo jednání s úřady.
Já, kterou bolí břicho, když se má telefonicky objednat byť jen ke kadeřnici, jsem najednou minimálně jednou za týden po telefonu zjišťovala podrobnosti o hygienických předpisech.
Já, která si musela googlit i návod na vyplnění složenky, jsem najednou každou chvíli obíhala úředníky a sepisovala žádosti.
A ve středu jsem si dokonce střihla takový menší úřednický maraton.
Stylově jsem si přičísla drdol, nahodila šaty a kozačky a pak, abych se vyhnula zácpám, naskočila jsem na kolo.
(Takže drdol v háji. Stehna zmrzlá. A ještě jsem zmokla.)


První zastávkou se stala hygiena. Tam jsem se vzhledem k frekvenci předchozích návštěv cítila skoro jako doma a když mi paní doktorka na pondělí přislíbila kladné vyjádření hygieny k našim prostorám, měla jsem chuť vrhnout se jí kolem krku. Měla se mnou za ty měsíce svatou trpělivost.
Následoval stavební úřad a opět štěstí na laskavou a vstřícnou úřednici, která se kvůli mně dokonce pohrabala v archivu a následně mi zařídila schůzku u hasičů, aby mi usnadnila práci.
Poslední zastávkou se tak stali hasiči, jejichž vyjádření a požární řešení patří k jednomu z nezbytných lejster, které nás vzhledem k narůstajícímu množství asi brzy zavalí. Nicméně k mému úžasu jsem se i tady opět setkala s nečekanou vlídností a trpělivým přístupem k mé byrokratické blbosti.
Maraton to byl náročný, ale výsledky uspokojivé. A já marně dumám nad tím, proč mají ti úředníci tak špatnou pověst.
Každopádně, důležité je, že stejně jako já se posouvá vpřed i škola a já věřím, že se vám brzy budeme moct pochlubit s oznámením, že naše škola byla oficiálně schválena, prostory jsou připraveny a nám nezbývá, než se začít chystat na náš první školní rok :-)
 

6 komentářů:

  1. Krásně se to čte jako vše tady, opravdu optimistické. S vyřizováním to mám pdoobně bolest břicha příprava co řeknu,pak zvedne druhá osoba telefon ajá nevím co říci nebo prostě melu nesmysly:-) ale dnes jsem se odhodlala zase odpovědět na nabídku práce,kde kladou důraz na komunikaci vyřizování zařizování...to mi problém v domácím prostředí nedělá jak houknout na manžela udělej tohle je potřeba toto,ale jakmile to jde mimo dům je to horší,ale jak kdy jsou dny kdy jsem schopna zařídit bez problému a hroucení cokoliv a pak dny kdy nejsem schopna ničeho jen si promluvit z očí do očí s učitelkou ve školce a to je ještě kamarádka....prostě nahoru dolů....Moc vám fandím a bydlet poblíž hned hlásím dítka do školy...sice tu máme dobrou školu,aby ne když ředitelka je má tchýně, ale cítím, že zrovna Vojtíkovi by sedlo kapku něco jinýho...těším se na další příspěvky, které se moc hezky čtou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucie, děkuju :-)
      S prací držím palce. Asi to chce trénink. Po zhruba stovce telefonátů na krajskou hygienickou stanici, kde mě zřejmě už museli mít za pitomce, mě břicho skoro nebolí ;-)

      Vymazat
  2. No neříkala jsem to, že to zvládnete !!! No ale stejně budu dál držet palce, jste úúúžasnááá ! Šá

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, mockrát děkuju, trochu se tu červenám ;-)

      Vymazat
  3. To je tak prima, že se daří :-) a na záhadu s milými úředníky mám jednoduché řešení. Přichází-li člověk přednasrán a protivný, je mu opláceno stejnou mincí. Ale když dorazí mírně omrzlá Optimistka, nemůžou být nepříjemní. Tak ať práce zdárně pokračují, začínám se těšit na zahájení příštího školního roku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi máš pravdu...to omrznutím a zoufalství v očích mi hodně pomohlo :-)
      A musím říct, že je to snad poprvé, co se taky těším na příštího prvního září :-)
      Děkuju :-)

      Vymazat

Děkuji za Váš komentář :-)