středa 8. května 2019

Viliho narozeniny aneb jak jsme testovali Domácí bojovku + SOUTĚŽ


Taky máte doma svoje vlastní malé rodinné tradice? Klasika jsou ty vánoční, možná i velikonoční, mikulášské, ale co narozeninové?
U nás se tak nějak vžilo, že v den narozenin pořádáme malou oslavičku jen v sestavě děti a my rodiče, při které nechybí dort, dárky, a hlavně malá bojovka.
Nejstarší Maty už je nucen luštit mužovi poměrně sofistikované šifry plné čísel, souřadnic a minule přišel na řadu i kompas. Amálka dává přednost čemukoli, kde jsou víly, princezny a jednorožci. A Vilík?
Ten se letos, za vydatné pomoci starších sourozenců, stal čestným „testovacím“ hráčem pirátské verze Domácí bojovky (princeznovskou variantu si schováme zřejmě na Amálčin letní svátek 😉).



Po celém narozeninovém dni, který tak pěkně začal školkovým výletem k hasičům a pokračoval vyzvedáváním po „o“, kinem jen s maminkou, nabráním sourozenců a přesunem domů, na Viliho k večeru čekalo překvápko největší.
Sesedli jsme se v obýváku a já jsem vytáhla pirátskou legendu….
„Hej, vy tam na pevnině!
Hledáme pomocníky pro nelehký úkol. Pomocníky, kteří mají něco v hlavě a jsou dost odvážní, aby se vydali na dobrodružnou výpravu.
Jste to Vy? Ano?
Tak dobře poslouchejte!...“
Začala jsem číst a za chviličku už jsme všichni byli zasvěcení do příběhu o pokladu piráta Rudovouse, útěku před královským námořnictvem, ztracené mapě a námořníkovi Kulhavém Tomovi, který se mapu snaží vypátrat.



Na konci jsme se dočetli, kde hledat první nápovědu a vzápětí vypukla velká honba za pirátským pokladem.
Nejdřív do koupelny k vaně, pak k ledničce, ke knihovně, do krabice s legem…
Podle obrázků to šlo snadno, když ale přišla na řadu křížovka, která děti poslala k věšáku, nebo šifra číselná, v níž vyšla pračka, ujímal se vedení Maty a Vili zdatně sekundoval.



Nakonec děti čekal vzkaz od Kulhavého Toma.
„Skvělá práce, naši suchozemští společníci!
Doputovali jsme na konec naší cesty a ukázalo se, že v těch svých hlavinkách opravdu něco máte.
Mapa je kompletní, místo, kam Rudovous ukryl poklad je odhaleno a je na čase, aby si každý z nás šel vlastní cestou…
Ale nemějte obavy, na Váš podíl na pokladu jsme nezapomněli.
Svou zaslouženou odměnu naleznete…pod třešní!“
Abychom s mužem měli čas zapálit svíčky, ještě jsme děti trochu vypekli a pod třešeň umístili zprávu od Kulhavého Toma, která je poslala ze zahrady zpátky domů, ale tam už konečně čekal dort s pěti svíčkami a dárky.



Vilík byl spokojen, bojovka nám krásně zpříjemnila oslavu a já bych si troufale přála, aby podobně dobrodružné narozeniny mohly prožít třeba i vaše děti. 😊
A protože u nás se ještě tak trochu jede v módu narozeninového týdne, napadlo mě, že když už jsem v tom obdarovávání našeho benjamínka, trochu svoje pole působnosti rozšířím.


SOUTĚŽ

Chtěli byste získat již vytištěnou a ke hře připravenou Domácí bojovku?

Napište mi do komentáře, jaký narozeninový dárek, který jste kdy sami dostali nebo dětem či někomu jinému darovali, vám udělal největší radost!

A já v pondělí, 13. května, vylosuju tři z vás, kterým tištěnou Domácí bojovku pošlu!



Tak hodně štěstí a hravé dny, přeji. 😊

13 komentářů:

  1. Naše Háčko slaví za měsíc a pů narozky a domácí bojovku ještě nemáme, ta by se nám tuze hodila :D :D

    Narozeninový dárek jo, hmhm? Asi let balonem nebo tandem paraglaiding ode mne mému muži...oba dárky jsem totiž absolvovala s ním, aby se jako nebál že jo :D :D

    OdpovědětSmazat
  2. Dobrý večer, zdravím Vás z Moravy. S Dračí bojovkou od Vás jsme si užili spoustu zábavy, takže Domácí bojovka by také přišla vhod! :-)
    Nejlepší dárek v dětství pro mě asi byl, když jsem (ještě za totáče) dostala originál panenku Barbie :-) a v dospělosti mi nějvětší radost udělal nejdřív starší synek, když se narodil pár dní před narozeninami mého muže, takže ho manžel "dostal" ke svým třicátinám. A o dva roky později nám stejně velkou radost udělala dcerka, když se narodila k šedesátinám dědy - mého táty!
    Alena

    OdpovědětSmazat
  3. Hezký den, obecně dárky raději dávám, než dostávám. Radost mi udělá zážitkový dárek.
    Největší radost mám ale z dárků, které vyberu pro své kluky. Většinou se ale bohužel neuhlidam, dárků nakoupim moc a jejich radost z nich se mění v hon za rozbalovanim. Musím na tom zapracovat.
    S kamarádkou si zase dáváme pouze vlastnoručně vyrobené dárky, to je moc milé.
    Přeji prima dny, Katka Š.

    OdpovědětSmazat
  4. U nás udělá největší radost lego...

    OdpovědětSmazat
  5. Tak těch bylo mnoho. Třeba vlastnoručně vyrobený dřevěný pokojíček s dřevěnou truhlou plnou pokladů na hraní nebo kufřík plný věcí na holčičí tvoření pro dceru, poukázka na rodinný výlet podle svých představ. Já mám největší radost ze společně stráveného času :-)

    OdpovědětSmazat
  6. Dobrý den Báro! Ráda čtu Váš blog. A když se mě někdo zeptá na dárek, tak si nejvíce pamatuji, jak jsem ve 12 letech (ne k narozeninám, ale k Vánocům) dostala velkou krabici a v ním byl vysněný kočárek pro panenky. Já si ho moc přála od 2 let a za 10 let jsem se dočkala:) Pozdě, ale přece!:)
    Hezký den Petra P.

    OdpovědětSmazat
  7. Já jsem dostala asi deset dnů před třicátinami pozitivní těhotenský test... Muž z toho tenkrát vyšel lacino! :D ale takovou radost už mi asi už nikdy nic neudělá :)

    OdpovědětSmazat
  8. Dobrý den, Báro. Dárků v mém životě, které jsem dala či dostala byla spousta. Velkou radost jsem způsobila manželovi, které dostal k Vánocům domácí zabijačku u nás na chalupě. To bylo radosti. No a ještě dcera, která si moc a moc užívala loňský domácí adventní kalendář. Radost na 24 dní. No a vlastně starší dcera, ta brečela radostí, když dostala vysněný fotoaparát. Raději dárky dávám než dostávám. Přeji šťastnou ruku. Olina o.zunova@centrum.cz

    OdpovědětSmazat
  9. Nějvětší radost jsem měla z moderní barevné pastičky na myši a další ráno z chycené myšky na půdě. ��
    Iveta
    Medif@email.cz

    OdpovědětSmazat
  10. největší radost mi udělala trampolína, kterou jsem koupili dceři k narozeninám, ona je strašně nadšená a my konečně taky něco uděláme na zahradě. :D
    Hana
    hana.dlouha125@seznam.cz

    OdpovědětSmazat
  11. Já se ve vzpomínkách vrátím do dětství, kdy jsme nebyly zahrnování takovým množstvím dárečků a hraček. O to víc jsme se pak na něco těšily a radost nám vydržela dlouho. Mou vysněnou hračkou byla mluvící panenka. Těšila jsem se na ní cca 1/2 roku, kdy jsme si rozbalila svůj narozeninový dárek a tam na mě vykoukla ONA. Byla to kudrnatá, plastová panenka, která měla na zádech strojek na baterky a taková plastová kolečka. Z těchto koleček pak hrála písničky a nebo říkala říkanky. Uaaaa, to bylo radosti. Mám ji doma pořád, ale s odstupem času už chápu, proč mou starší dceru nezaujala. Mají dnes spoustu jiných, hezčích a barevnějších hraček. O to víc se jim snažím ukazovat hry z mého dětství a mnohdy s nimi sklízím velký úspěch, protože je něco, co neznají a navíc to pak mohou "poslat dál" ve třídě mezi spolužáky.
    paperilla@seznam.cz

    OdpovědětSmazat
  12. Asi největší radost nám udělal voucher na naší první únikovou hru. Nyní s malou dcerou lego, stavebnice, rodinné akce a výlety či pobyty.

    OdpovědětSmazat
  13. Největší radost mi udělal discman, který jsem si moc přála a dostala, když mi bylo asi 15 ☺️

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)