neděle 9. listopadu 2014

Vesmírná bojovka

Domácí internace už je pro všechny zúčastněné poněkud vyčerpávající. 

Dětem trochu otrnulo a horečka z nich už nedělá pomalu se pohybující zombíky se skelným pohledem. Takže se rvou, provokují a dělají naschvály, v důsledku čehož se pak vztekají, ječí a brečí.
Nejvyšší čas zasáhnout a napřít jejich obnovující se energii méně destruktivním směrem.

Dali jsme s mužem hlavy dohromady a vymysleli pro ně bojovku.

Já byla mozek, muž realizoval a výsledek si nakonec užili všichni…

Začalo to po setmění. Seděla jsem s dětmi u pohádky, když tu najednou se ozvala venku za dveřmi rána. Amálka vyběhla, aby zjistila, co se děje.

Její výkřik hoří! přilákal i Matýska.

Otevřeli jsme dveře a za nimi ležel „padák“ s kufrem a kolem hořící úlomky „meteoritu“.

Děti byly zcela konsternovány. Matýsek se přesto duchapřítomně rozběhl pro svůj hasící přístroj. Když bylo nebezpečí požáru zažehnáno, otevřely děti tajemný kufřík a nalezly dopis.



Ahoj Amálko a Matýsku,
vzpomínáte si na mě? Jsem kosmonaut Milan, viděli jsme se v divadle.
Píšu Vám proto, že se mi stala taková nemilá věc. Však víte, jsem děsný popleta a tak jsem zase něco pomotal.
Měl jsem za úkol odeslat na Zemi přísně tajný balíček s přísně tajným obsahem. Jenže když jsem zadával do přepravního modulu souřadnice pro přistání, nějak jsem to popletl a místo do střediska v Houstonu jsem ho poslal do Živanic.
Hrůza, co?
No, ale pak jsem si vzpomněl, že v Živanicích bydlíte vy dva a že byste mi možná mohli pomoci. Vytvořil jsem pro Vás mapu, kde je zakreslená pozice, kam modul nakonec přistál. Bohužel při odesílání se balíček s mapou srazil s meteorickým rojem, mapa se potrhala a její kousky přistály kdo ví kde.
Ale snad by se ještě daly najít a poskládat. Zkusíte to, prosím?
Mám dojem, že jeden kousek přistál u Vás v posteli, když jste větrali v ložnici. Možná byste se tam mohli skočit podívat.
Hodně štěstí!
S pozdravem,
kosmonaut Milan

Ještě jsem ani nedočetla a děti už běžely do ložnice.

Následující hodinu jsme strávili plněním úkolů, které nás postupně dovedli k sestavení mapy. A mapa k místu, kde jsme za svitu svíček v zavařovačkách nalezli do Houstonu adresovaný balík, pochopitelně opět s „padákem“.






Těžko říct, jestli dětem udělaly větší radost marťanské lentilky nebo ruční vesmírný fotoprojektor, každopádně sotva jsme s mužem usedli, abychom si vydechli a poplácali se vzájemně po ramenou, už před námi stála Amálka a dožadovala se dalšího „překvapení“.

A tak už dumám, jakou že bojovku to dětem připravíme příště...



A jak je to u Vás? Máte taky rádi bojovky? Nebo jste tábory nepolíbení a takové infantilnosti Vás nechávají zcela chladnými? :-)


19 komentářů:

  1. Vypadá to moc pěkně, děti se maj! Doufám, že jednou taky aspoň párkrát do roka budem vymýšlet dětem hru!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkujem :-)
      A hry vřele doporučuju. Já jako dítě odchované letními tábory bojovky miluju a zdá se, že děti to už chytly taky :-)

      Smazat
  2. Vidíš, chtěla jsem cestu po svíčkách v zavařovačkách udělat o dušičkách, ale nakonec dovezl muž navečer (po návštěvě místního hřbitova a světýlek) Julku v autě spící, takže z toho bylo prd. A stejně ten den venku foukalo, až omrzal nos. Tak to necháme na přístě...ale musím to doladit. Tma v 17h tomu nahrává...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. JJ, o dušičkách jsme taky měli velké plány a nakonec z toho sešlo... Tak jsme si to vynahradili.
      Je úžasný, jaký úspěch má u dětí pár svíček po zahradě :-)

      Smazat
  3. A ještě odkud jsou lucerničky..?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To jsou manželovi úlovky z aukra, další máme ještě z ikei, z půdy atd...

      Smazat
  4. Odpovědi
    1. Baru, díky :-)
      Až budeš zase doma, tak se ozvi, ráda tě uvidím!

      Smazat
  5. Odpovědi
    1. Přesně tak!
      Piráti, indiáni, tajemný hrady, aztékové....ach to táborové dětství :-)

      Smazat
  6. Baru, to je geniální. Jde vidět, že kdo má své dětičky rád, najde si i při jejich zvyšujícím se počtu a nároků na péči, energii i na tak pěknou hru.:-)
    Krásnou neděli přeji.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkujem :-)
      A ono se to nezdá, ale na přípravu to u takhle malých dětí tak hrozný není. Člověk ještě nemusí bejt tak rafinovanej a já většinu věcí připravovala normálně s dětmi, aniž by si něčeho všimly. Zakamufvovala jsem to společným malováním :-)

      Smazat
  7. To je úžasné, to by bavilo i mě.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jojo, my si hry k narozeninám připravujem i jako dospělí a nemá to chybu :-)

      Smazat
  8. Jeeee, to muselo byt super ;). Asi se inspiruju ;).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Bylo, bylo :-)
      A s radostí se inspiruj, budu jen ráda. A budu se těšit na report o vaší bojovce :-)
      Já se příště chystám na zvířecí tematiku, piráty, indiány... tak uvidíme jak to dopadne :-)

      Smazat
  9. Skvěle promyšlené. Líbí se mi děj a navázanost na divadlo. Chci zpátky na tábor jako dítě. :-) K.

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)