Každý rok si říkám: letos se nebudu tolik stresovat, řešit dárky a
vyčítat si, že jsem zas neumyla okna.
A musím se pochválit. Každý rok je to lepší a lepší.
Nevím, do jak výrazného bodu ignorace vánočního stresu se dostanu za rok,
ale už letos jsem vcelku spokojená.
Cukroví – už pár let děláme jen perníčky. Tedy spíš, děti dělají…
Úklid – děti umyly okna! Nejsou bez šmouh, ale aspoň nestíhaly dělat
bordel jinde.
Stromeček – v uplynulých letech jsem mívala estetické záchvaty a
snažila se o sladěnost. Letos jsem odevzdala zdobení do rukou dětem a náš strom
je vážně šmrncovní. Ty retro muchomůrky, vedle vlněných koulí ze školky a
plechových letadel, zanechávají v nezúčastněném pozorovateli opravdu jedinečný
dojem.
Dárky – dětské jsem delegovala a dospělácké vyřešila vstupenkami,
masážemi, večeřemi a domácím burákovým máslem, protože hmotu my můžem nějak čím
dál míň.
Štědrý den
No, tak to je kapitola sama pro sebe. My ho totiž naprosto zazdili.
Alespoň ten, který se konal 24. prosince.
Skutečný Štědrý den jsme si šoupli na pětadvacátého, sešli se v hojném
desetičleném seskupení lidí a dvou psů. Dali si oběd, procházku, vystřídali se
v kuchyni i v dětském pokoji, povečeřeli a šli vyhlížet Ježíška.
Tuto večerní akci jsme si chtěli zpestřit prskavkami, leč ukázalo se, že
Vili nemaje pudu sebezáchovy, je schopen přismahnout si ruku i při této na
první pohled nevinné zábavě. Po zacinkání jsme se proto napůl vrhli ke
stromečku a napůl k mrazáku pro chladivý led.
Nicméně večer se vydařil, děti postupně odpadly (až na Matýska, který pokořil
při skládání lega Star Wars svou první půlnoc) a pro mě to byl jeden z nejpohodovějších
Štědrých dnů.
Což mě vede k velkému poděkování naší rodině, která si s námi dala
nedělní opáčko, protože Vánoce s rodinou jsou pro mě ještě pořád ty nej!
Od té doby prakticky pořád jen spíme, jíme, hrajeme si, koukáme na
pohádky, léčíme Viliho spáleninku a Amálčinu sedmou dětskou nemoc, po nocích s mužem
(ne)romanticky debordelizujeme dům a vstáváme před jedenáctou, kdy už děti
přestane bavit demolovat obývák, který jsme dávali do půl čtvrté ráno do pořádku…
Ale abych nám nekřivdila, včera jsme vystrčili nos a zkusili procházku.
Po dvaceti minutách nás ovšem vichr, slejvák a kroupy zahnaly zpátky do tepla.
Asi nějaké znamení shůry, že letošní vánoční prázdniny máme vážně jen tak
proflákat a nabírat síly…
A jaké Vánoce jste měli u vás? :-)
Baru,hodně podobné;-)Já 23.12.lehla s virozkou a rymickou,postupne se pridala i zada:-0Takže salát a zelnacku udělala sama 13 leta dcera, na vánočku jsem zadelala a s poslednich sil umotala,řízky obalily děti,osmazil muž.Stromeček zdobily take dle svého barevného vkusu děti a rodinne návštěvy jsme přesunuli na konec tohoto týdne. Také se povalujeme s kapesníky a sirupy doma,krátká procházka také byla,dokonce i světelný dům v Chotovicich. Vichr,mráz a čeho je moc toho je příliš,lépe bylo vedle v malém kostelíku, kde Šíma hned poznal Ježíška a panenku Marii: -)Dnes Třebechovice- betlémy,líbilo se i Šimovi, jen tam měli málo autíček;-)A vecer my dva virivka- romantika.Oběd v úterý a zítra v restauraci,... jo a pohádku jsem celou neviděla ani jednu;-)Celé svátky u nas jede dokument o výrobě trabantu a Šíma touží po robotů co dělá auta;-)A myslím,že si letos přes všechny zdravotní potíže svátky užíváme nejvíc!Takže šťastné a veselé!
OdpovědětVymazatSuper vánoce.Jde to i bez stresu,u nás již léta.Marie
OdpovědětVymazatdobrá dělba práce a zasloužená pohoda pro všehny zůčastněné:-)! Stejnou pohodu přeji i do roku 2017!
OdpovědětVymazatKrásné! 😉😉😉 My marodili pred i po Vanocich. Snad uz bude lip. Preji pohodovy rok 2017 😊 Jana
OdpovědětVymazatVili v satech! Bomba!
OdpovědětVymazat