Jedním z velkých společenských mýtů, který stále
přetrvává, je domněnka, že mateřská je vlastně dovolená. Takové domácí Tahiti. Celé
dny volno, žádné povinnosti, spousta výletů, vyspávání do oběda a hraní si od
rána do večera. I ten drink s deštníčkem si přeci máte čas udělat! No
nevypadá to jako ráj?
Tento mýtus je pravděpodobně přiživován zejména mužskou
částí populace. A některými bezdětnými ženami.
Ve skutečnosti je ovšem mateřská práce na plný úvazek. S pracovní dobou
neomezenou a mnohdy bez přestávky na oběd. Maká se sedm dní v týdnu. Plat
je mizerný. Společenský status minimální.
Kromě toho podstupujete v době mateřské psychicky
náročný sebezkušenostní výcvik. Velký kurz tolerance a trpělivosti. A workshop
manuální zručnosti s cílem obsáhnout několik činností najednou.
Jste nuceni proniknout do základů zdravovědy a
ošetřovatelství. Stát se do jisté míry odborníkem v pedagogice volného
času a vývojové psychologii. A nesmíme zapomenout ani na péči o domácnost a osvojení
si kuchařského minima.
Nezbytným předpokladem pro péči o svěřené nezletilce je v určitém
období i time management na vysoké úrovni. Vytříbené komunikační a diplomatické
schopnosti. Dovednosti spojené s vyjednáváním a zvládáním krizových
situací. A vysoká míra kreativity a adaptace. Vlastní iniciativa a efektivní
řešení vyskytnuvších problémů se cení.
Pracovní náplň je opravdu všestranná. Žena na mateřské se
stává kojnou, hospodyní, likvidátorkou katastrof, dozorcem, učitelem, manažerem,
vychovatelem, ošetřovatelem, bavičem… Množství zastávaných pozic je vzhledem k jejich
rozmanitosti v podstatě nepostihnutelné.
A k tomu všemu je pro zdravý vývoj nezletilce třeba,
aby žena zapojila také emoční stránku osobnosti a v ideálním případě vše
dělala s láskou. Poskytla dítěti stabilní citové zázemí, otevřenou náruč a
plné uspokojení potřeby bezpečí a bazální jistoty.
Na druhou stranu. Pokud ženě (i když, dnes je třeba být genderově
korektní, takže i muži) nevadí v jednu chvíli utírat špinavá pozadí, vařit
oběd a dělat klauna. O chvilku později se stát nezávislým soudcem v důležitém
sporu ve věci krádeže autíčka. A vše zakončit diplomatickým vyjednáváním o
ukončení her a nutnosti zalézt do postele. Může se taková mateřská stát
neocenitelnou a dokonce zábavnou a radostnou zkušeností.
Ba
dokonce je možné si ji užít jako jedno z nejkouzelnějších a
neopakovatelných období. A k tomu, jako bonus, mít dobrý pocit z toho,
co všechno vás taková mateřská naučila.
Báro, supr článek! Jako by mi mluvil z duše. :-) Snad si jej vytisknu, abych ho mohla občas někde použít. :-)
OdpovědětVymazatSpojení mateřská dovolená je opravdu trochu mimo. Ale já si třeba nestěžuji, hodněkrát jsem sice vyčerpaná, nespokojená, že vše nezvládám, jak bych chtěla, ale vše to stojí za to. Nic se nevyrovná tomu, když malého vidím, jak se denně učí něco nového, jak objevuje svět a projevuje neskrývaně všechny svoje emoce. :-)
A snad přibude časem i sourozenec. :-)
Měj se hezky Báro a ať vše pěkně zvládáš ke své spokojenosti! :-)
P.S. Nový design blogu moc pěkný! :-)
VymazatKivi, děkuju :-)
VymazatStěžování si, to je to poslední, co bych chtěla. Mateřskou si opravdu užívám a jsem vděčná, že můžu být s dětmi tak dlouho :-)
Někde jsem četla označení "nepřetržité nasazení", přesně tak to vnímám. I když jsem náhodou někde sama, pořád přemýšlím, co jsem zapomněla koupit, co budu dělat, až dojdu, nezlobí děcko moc, aby mi ho příště zase pohlídali, není jí smutno, aby se příště nechala pohlídat....
OdpovědětVymazatTa dovolená je tam asi jen proto, aby si z nás muži mohli dělat legraci...
Moc pěkný článek.
Nespokojená, to označení dovolená je přímo oxymorón :-)
VymazatANo, nepřetržité nasazení, to sedí :-)
Souhlasím, mateřská je tvrdá práce, ale ta volnost plánování, ta mi chybí:)
OdpovědětVymazatIri, je to tvrdá práce, i když článek byl míněn spíš jako nadsázka :-) Ale s tou volností souhlasím, ta je opravdu příjemná :-)
VymazatNo, vidíte, já měla větší volnost bezdětná:) Ale pomaličku se to lepší...
VymazatTak osobní volnost je určitě za bezdětna větší. Ale potom, když jsou děti, je rozdíl mezi "pohodou" na mateřské a pracovním kolotočem zřejmě značný. Sama to sice neznám, ale už teď z toho má hrůzu :-)
VymazatNevím no, pracovní kolotoč mi rozhodně nevadil, naopak mi "ta uspěchanost" chybí. Hlavně šly věci naplánovat, teď si něco naplánuji a děcko rázem všechno změní (třeba spí o hodinu dýl než kdykoliv jindy, nebo naopak usne dříve než jindy, ušpiní si právě oblečené věci a musím převlíkat, takže nestím atd.).
VymazatCo ale bude nápor, bude práce a děcka:)
Mám ráda věci naplánované, ale s děckem se to skoro nedá, než jsem si např. zvykla na to, že chodím pozdě, pěkně mě to rozčilovalo...
No, jo, ale muzes vyrazit kam chces, na vystavy, do parku, byt venku, nemuset sedet v kanclu atp. Vyhoda pro me je, ze v praci nemusis neustale ragovat. Mam velmi upovidanou holcicku a to byl obca celkem zahul na nervy, porad byt ve strehu a komunikovat.
VymazatPrávě, člověk ani nemusí řešit, jestli je víkend nebo všední den. V létě stačí, že je hezky a jde se k vodě nebo na výlet. Prostě do určité míry je to vážně pohoda a nezávislost :-)
VymazatAhoj Barunko..
OdpovědětVymazatTeda to jsem evědela,že toho tolik zvládám:-)Díky za skvělé shrnutí:-)
Řekla bych,že ženy na mateřské jsou ohrožený druh a mělo by se o ně dobře pečovat,aby Tebou zmíněné povinnosti zvládaly s humorem,nadsázkou a láskyplně,u toho,aby nezapomínaly na své osobnosti a mohly se alespoň částečně,za pomoci okolí trošku realizovat a hlavně občas odpočívat...
Zase jsem náročná..Za ty momenty,jako si zastihla na fotce to rozhodně stojí!!!!krásné dny Barunko
Bi
Přesně tak, Brigit :-)
VymazatNa jednu stranu můžeme být na sebe pyšné. A já si ani nemyslím, že ženy na mateřské zakrňují. Rozvíjejí zkrátka jen jiné, a ne tolik viditelné a společensky ceněné, dovednosti. Na straně druhé je vážně potřeba občas z toho mateřství na chvíli vyskočit a stát se ženou :-) Což některé matky dělají automaticky a jiné mají s přepínáním módu matka X žena, trochu problém :-)
a být nejen matkou, ale i milenkou..
OdpovědětVymazatje to fuška :D
Luci, to je fakt. Ty manželské "povinnosti", to je pak kapitola sama pro sebe :-)
VymazatPřesně tak - o dovolené nemůže být ani řeč. Horor od rána do večera (teď myslím hlavně s mými auisty)
OdpovědětVymazatAmelie, proto jsi ještě obdivuhodnější!
VymazatI když matkou nejsem, dokážu si to teď díky tvému pestrému vylíčení docela dobře představit. :-) Vážně by ses tím psaním klidně mohla živit...
OdpovědětVymazatMargareto, vřelé díky! :-)
VymazatOd tebe, jakožto znalce českého jazyka, si takové chvály cením o to víc! :-)
Ja neviem, možno sa pohybujem v iných sférach, ale nemám pocit, žeby ten mýtus o materskej "dovolenke" nejako mohutne pretrvával. Iste, stále je tam to slovo "dovolenka", ale je to len slovo. Inak je každému koho som počula na danú tému hovoriť (vrátane médií) jasné, že starať sa nepretržite o dietko je drina väčšia, než normálne zamestnanie.
OdpovědětVymazatAj naše obe babičky sa všemožne snažili uľahčiť mi. ;-)
Letitio, v tom případě gratuluju ke skvělému okolí :-)
VymazatKdybychom takové štěstí měly všechny, nebylo by o čem psát :-)
ahoj Báro, tohle je skvělý článek. asi každá z nás, co zažíváme tuhle realitu, by to mohla podepsat. vždycky říkám, že žena, co se vrací z mateřské do "práce" je vlastně výborně vyškolený manager. škoda, že to zaměstnavatelé často nevidí také tak...
OdpovědětVymazatjá se u nás setkávám často s tím, že ženy z mateřské utíkají. jako kdyby nevěděly, co si se svým dítětem počít. kam se podívám, vidím takovéhle maminy. u manžela v práci, u kamarádů, u sousedů přes chodbu. děti jdou do jeslí, k au-pairkám... ty argumenty jsou stále stejné - ztrácím samu sebe, nebo nevím, co mám doma dělat, nudím se. já jenom zírám a v duchu si říkám - nuda? a doma? na nudu doma nemám vůbec čas. a nevidět své dítě celý den? zbláznila bych se... myslím, že to je alarmující. feminismus vem čert. to přece není normální, když matky hromadně ztrácí zájem o děti. moje švagrová je nemá. víš co řekla, že by ji omezovaly... a tak má tři kočky.
Sonjo,
Vymazatpřesně tak. Kdysi jsem na iDnesu publikovala článek s názvem Být mámou mě baví a emancipace může jít čertu. Pro ženy, které popisuješ to bylo jako rudý hadr pro býka :-)
Mě předání dětí institucím děsí i teď. Chápu, že ne všechny to máme nastavené stejně, ale přeci jen mě někdy mrzí, když slyším ženy mluvit o tom, jak jim ujíždí vlak a jak jsou na mateřské nešťastné. Přijde mi to trochu jako rouhání. Když už mám děti, jsem vděčná za to, že si jejich dětství můžu spolu s nimi užít :-)
Báro, výborný článek. Děkuji vám za něj. Občas je to náročné, někdy to může být vyčerpávající. Ale také je to takové, jaké si to člověk udělá. Když se budu chtít na mateřské trápit a nudit, tak budu.
OdpovědětVymazatJá si ale chci mateřskou a dětství našeho Jaroslava aktivně užít a tak si ho užívám. Přiznávám, někdy je to náročné, ale hledám si v tom to hezké, co mě těší a baví.
Jinak chválím váš blog, zase si ráda přijdu počíst. Můj blog (teprve začínám) je tady http://hananadovolene.blogspot.cz/
Přeji pěkný večer,
Háňa