Tvořivost
dětí nezná hranice. Ovšem od toho tu máme strážce pořádku alias rodiče.
Kdo
by neznal ty profláknuté hlášky o nevhodnosti malování na jiné plochy než ty k tomuto
účelu určené. O stříhání pouze do speciálně vyčleněných materiálů, nikoliv
triček a záclon. A další o lepení, vybarvování či hrátkách s jídlem.
Musím
ovšem říct, že v tomhle směru jsou buď naše děti extrémně rozumné. A
jejich kreativita se rozvíjí především v rámci povolených aktivit. Nebo
jsme my, rodiče, příliš benevolentní a nějaká ta čára na stole nás nerozhází.
Tedy
až na výjimky.
Matýskovo
lepení kdejakého papírku na sestřina záda či snaha o obarvení psa vodovkami na
modro není přijata ani mnou, jako vcelku tolerantní matkou. Stejně tak jsem
rozhodně nejásala nadšením nad Amálčinými včerejšími uměleckými projevy.
Chudák
holka. Snad poprvé se zabrala do kreslení tak intenzivně, že zvládla pokreslit
celý papír, aniž by zhnuseně odhodila tužku po prvním tahu. Ale k mému bezmeznému
zoufalství si k tomu vybrala papír s otázkami ke zkoušce, který jsem
neprozřetelně nechala na stole. I s propiskou.
Specifickou
kategorií dětských uměleckých projevů jsou originální básnické obraty či slovní
spojení. Že nás Matýsek každou chvíli překvapí prozpěvováním písničky o níž se
doteď tvářil, že ji snad ani neposlouchá, jsme si již zvykli. Ale jeho
veršování nás pokaždé dostane.
Naposledy
mě zaskočil vskutku povedený rým na téma: tyčka pička, který si náš tříletý
synek recitoval celé odpoledne. A kterým přivítal i paní pošťačku. Její výraz
napovídal, že nyní má v našich výchovných metodách jasno a rozhodně si o
nich nemyslí nic dobrého.
Ještě
téhož večera jsme pak s mužem dostali možnost něco se přiučit. Matýsek si
opět zpíval a slova známých lidovek sem tam zaměnil za zcela inovované výrazy.
Muž se proto u jednoho obzvláště povedeného slova neudržel a bezelstně se
zeptal.
„Matýsku,
co to znamená bleskáši?“
Oba
jsme netrpělivě vyčkávali na odpověď. Matýsek se na nás blahosklonně podíval a
obraceje se k muži, jehož vzhledem k dotazu zřejmě považoval za toho nevzdělanějšího,
pravil.
„To
neznáš tatínku. To je anglicky!“
Nu,
co dodat. Ještě, že nám ty děti rozšiřují obzory.
:))))) to je krásný odreagování od učení!!!! Díky za to!
OdpovědětVymazatNení zač, těší mě, že zatímco já se od učení odreagovávám tímhle psaním, někomu jinému zase zvedne tu učením zdevastovanou náladu čtení :-)
VymazatKam ty děti na to chodí, že? :-D
OdpovědětVymazatTo je otázka... :-) Ale svatosvatě slibuju, že rým tyčka pička jsem dosud nikdy nepoužila...ode mě to tedy nemá :-)
VymazatTyčka pička - hehe, úplně tu paní pošťačku vidím:D
OdpovědětVymazatA poslední Matýskova hláška mě odrovnala - moje děcko ještě nerýmuje, ale zpívá si moc ráda vlastním jazykem, tak jsem zvědavá, co z toho jendou bude:)
Nespokojená, taky jsem se těšila, až děti dorostou do tohohle hláškovacího období...ale že to bude až taková legrace jsem nečekala :-)
VymazatJednou jsme neprozřetelně poprosila Kubíka, aby složil básničku na téma týdne "ticho". První verš je můj: Sedím tiše ... A co z toho vzniklo se ani neptejte. Nebo tiše nahlédněte sem http://zavodacky.blog.cz/1109/pindikovska-basen-o-tichu
OdpovědětVymazatDruhý syn je také matýsek. Jednou jsem psala článek o tom, že když dáte dítěti jméno Matěj, nestačíte se divit. Stále mu vysvětlujeme, že malovat všude se nedá:-), a to jsou mu čtyři. Bere to jako velkou křivdu. Ale na stěnách už opravdu nemáme místo:-)
Edith, sebrala jsem odvahu a na básničku koukla :-) Vskutku zajímavá sonda do dětské mysli :-)
VymazatNáš Matěj je taky originál...ale po zdech nekreslí :-) Nerada bych to zakřikla, ale popravdě ho to ani nikdy nenapadlo. Uvidíme s čím přijde Amálka... :-)
krásný ruce.:)))
OdpovědětVymazatJen to mytí taková legrace nebyla :-)
Vymazatse bavím :)))
OdpovědětVymazatvýborné hlášky i fotodokumentace :)
Luci, díky :-)
VymazatJsem ráda, že ty hlášky budu mít jednou aspoň takto zdokumentované :-)
Tak Bára bude mít v rodině umělce, to je krásné! :-)
OdpovědětVymazatStejně je zajímavé, jak je většina dětí tak nějak přirozeně a nenuceně kreativní a pak to s věkem utichá ... Ale věřím, že zrovna u vás doma pramen tvořivosti jen tak nevyschne ;)
Jojo, budem taková bohémská domácnost s horou neumytého nádobí a stohy papírů popsanými dechberoucími verši :-)
VymazatJeště že máme tatínka, který nás drží při zemi...ale zase ne moc :-)
Taky mi přijde, že občas tu kreativitu, ale celkově i to dětské vnímání společensky ubíjíme, a to v čím dál více útlém věku.
Proto bojuju o zachování dětství a uchování schopnosti vidět skřítky a nacházet absurdní verše a slova :-)
Jo, jo, Bari .....to znám, podezřelé ticho v pokojíčku plném dětí není známkou našeho geniálního rodičovského snažení, ale většinou hrozný průšvih :-).-):-) .... Marki
OdpovědětVymazatPřesně jsi to trefila! :-)
VymazatTucho zásadně nevěstí nic dobrého. Zato dokud se ozývá řev, jsem v klidu :-)
Jéé, to jsou báječné fotky. =)
OdpovědětVymazatDíky, Dulsi. Jsou sice staršího data, ale jako ilustrace slouží dokonale :-)
Vymazat