Ovšem do rána daleko. Zatím.
A tak si za odměnu, že jsem se prokousala na konec jedné
série otázek z psychologie výchovy, dovoluji snít o tom, jaké to bude, až budu
ten bakalář.
Studium na dobu neurčitou uložím k ledu. A radostně se
zařadím mezi ostatní matky na mateřské, které po nocích možná háčkují, čtou
nebo vymýšlí zábavu pro své ratolesti. A taky spí.
Rozhodně je však nestresují seminární práce. Blížící se
termíny zkoušek. Nebo stohy odborných publikací psané z větší části
akademickými suchary na hony vzdálenými praxi a vyžívajícími se v týrání ubohého
studentstva přemírou cizích slov a krkolomných souvětí.
Na tomhle snění je milé i to, že si svou bezstudijní
budoucnost můžu hezky idealizovat.
Říkat si, jak začnu cvičit, chodit plavat a znovu si najdu
nějaký kurz břišních tanců a jógy. Že budu intenzivněji vyhledávat zajímavé
akce v okolí, pro trávení volného času s dětmi. Více experimentovat v kuchyni.
V klidu a bez výčitek psát (nebakalářské práce).
Budu se věnovat
Berniemu a konečně ho naučím ten slalom mezi nohama. Předvánoční čas
budu trávit pečením deseti druhů cukroví a výrobou originálních dárků. Čas
vánoční pak bez zaváhání cele věnuju rodině a nebudu se na dlouhé hodiny
zavírat se skripty do ložnice.
V červnu pak budu s dětmi celé dny venku, bez toho
aniž bych sebou stále tahala protivné papíry s vypracovanými otázkami. Termíny
výletů nebudu konzultovat se školním informačním systémem obsahujícím data
zkoušek. A u vody budu číst zamilované romány s dobrými konci a o
literaturu pojednávající o domácím násilí a vězeňských systémech ani okem nezavadím.
Jo, to bude krása, až toho bakaláře dodělám.
Jen mám najednou strach, že mi bude chybět ten zvláštní pocit, který
mě obestupuje každých čtrnáct dní, kdy opouštím roli matky a stávám se
zanícenou studentkou nasávající tu vznešenou atmosféru akademické půdy.
Ale bez toho se určitě obejdu. Budu mít přeci spoustu „volného
času“, tak co si přát víc.
JO, bude to krása, úplně jiný způsob života :) Studium pak také odložím na dobu neurčitou a budu se toulat po světě. A nebo taky sedět každý den v novinách a psát a nadávat :D
OdpovědětVymazatTak přeju ať toulání vyjde...nebo noviny :-) Hlavně, že to bude to, co tě bude bavit :-)
VymazatMluvíš mi z duše...jen aby nám to studium pak ještě nakonec nechybělo. :)
OdpovědětVymazatTo asi bude, člověk vždycky chce, to co nemá a naopak :))
VymazatI když teď nadávám a chce se mi na ty zkoušky a učení vykašlat, stejně mám dojem, jak říkáš, že mi to pak bude chybět. S kým jiným než se stejně postiženými spolužáky pak budu vést pseudointelektuálské debaty? :-)
VymazatTak přeji aby jsi to měla už za sebou..A aby jsi si našla potom na to všechno čas.:)
OdpovědětVymazatVěru, díky :-)
VymazatSnění je důležité. Ale (soudě podle sebe) si myslím, že budeš nestíhat stejně jako předtím, akorát se budeš strašně divit, jak je možné, že jsi při tomhle frmolu někdy dokázala i vystudovat. :-)
OdpovědětVymazatAhoj Barunko.
VymazatNaprosto souhlasím s Bárou:-)Jsi úžasná,že to tak skvěle všechno zvládáš..
Snění je krásné věc a já mám pro Tebe velký úkol:-)
Začni snít o svojí knize,kterou budeš psát místo bakalářky..Moc se na ni těším..
Měj se nádherně a plno splněných snů přeji..
Brigit
Baru, tak s tím počítám :-) Proto jsem psala, že si to zatím můžu hezky idealizovat :-)
VymazatPředpokládám, že až odstátnicuju, budu mít stejně najednou pocit že nestíhám a pořád nemám čas na nic, co bych chtěla dělat :-)
Brigit, tak za takový úkol ti náleží mé obrovské díky :-)
VymazatVšak já už o ní tajně sním od dětských let :-) Ale teď to snění nabírá na obrátkách a dostává ty správné grády :-)
Ahoj Barunko,
OdpovědětVymazatpokud chceš něčeho dosáhnout budeš muset studovat celý život.
To je fakt :-)
VymazatAle přesto, neberte mi tu naději, prosím!!! :-)
Prokrastinace je neskutečně zábavný nešvar, který sdílí většina populace. Mám čím dál větši podezření, že to je jen snesitelnější označení pro lenost. Když já sám o sobě prohlásim, že jsem prokrastinoval, zní to jako celkem příjemně strávené odpoledne nic neděláním a necítím se tak špatně.
OdpovědětVymazatJediné co mi na to pomáhá, je naštvat se na sebe předtím, než tím ztratím až moc času. :)
Ano, ano. Jenže říct, že jsem líná jak veš a k učení se nemůžu dokopat zní podstatně ošklivěji, než konstatovat, že prokrastinuju :-)
VymazatA zdravá míra naštvání na sebe sama je asi nezbytná :-)
Díky.
Jak já to znám, teda znala jsem. Většinu příprav na zkoušky jsem stihla ještě probdít v nocích po příchodu z práce, ale ten poslední dokonce už magisterský rok jsem zakončovala včetně diplomky už s jedním jednoletým prckem a pár dní před státnicema jsem zjistila, že bude druhý. Je to vyčerpávající a zejména při nedostatku spánku "o hubu." Ale já na to teď už s odstupem 4 let ráda vzpomínám, pač jsem měla pocit, že jsem dělala něco smysluplnýho. Prokrastinace je nutnost odpočinku pro přepracovaný mozek. Držím pěsti do dalších zkoušek a moc fandím! Renata .)
OdpovědětVymazatRenato, moc děkuju za podporu, obzvláště podloženou vlastní zkušeností :-)
VymazatVěřím, že taky budu ráda vzpomínat a ještě se mi bude stýskat :-)
Baro, vidis a ja ted snim o tom, jak od dubna budu studovat, jak se budu rozvijet a nachazet nesmirnou davku inspirace :o) Zivot je fakt legracni... Mej krasny vikend!
OdpovědětVymazatKaterino, to já si to studium taky užívám :-) Jen už se setejně tak těším, až budu mít klid a volno a neškolní povinnosti :-)
VymazatHodně štěsttí při studiu! :-)
Ahoj Báro,
OdpovědětVymazatdržím pěsti na zkoušky! Pěkně prosím, odkud je ta fotka, děsně mi to vrtá hlavou (připomíná mi to Hradec Králové).
Dík,
Romča
Romčo,díky :-)
VymazatA máš samozřejmě pravdu, je to v Hradci :-)