středa 29. srpna 2012

Království za spánek

Žádné dítě není tak roztomilé, aby matka nebyla šťastná, když konečně usne.
Ralph Waldo Emerson

Kde jsou ty časy...

Nevěříte? Tak to asi ještě nemáte děti.
Emersonův výrok platil stejně před dvěma sty lety jako dnes. A že Emerson o tom musel něco vědět, když měl děti čtyři. (Jen mi přijde pravděpodobnější, že mu tenhle výrok do úst vložila paní Emersonová.)
Já své děti miluju nade všechno, ale když usnou, miluju je snad ještě víc. A to prosím, jsou mé děti velice hodné. I když pochopitelně občas ječí, řvou, mlátí do sebe i věcí okolo sebe, vztekají se, kňourají, nechtějí jíst, nechtějí spát popřípadě se čistě převlečení vydají prozkoumat nejbližší kaluž.
Ovšem to k dětství patří a já to ani nepokládám za zlobení. Ostatně občas se vztekám i já a jen dlouholetý trénink mě dělí od toho, abych někdy s řevem a bezstarostně mlátila do věcí okolo.
Ale jsou dny, jako například ty právě uplynulé, kdy na mě padá vyčerpání z celodenního rodičovského nasazení v roli slaměnné vdovy. A chvíle, kdy děti usnou, mě přitahují jako poutníka oáza.
Jen děti na to mají snad nějaký radar.
V okamžiku, kdy mě už dělí od spánku podobajícímu se kómatu jen vteřiny, ony chytají druhý dech a s elánem malých dráčat se dožadují pozornosti. K jejich velké nelibosti zpravidla neúspěšně.
Závěrem mám proto jedno důležité upozornění pro všechny budoucí potenciální matky. Naspěte si tak rok dva do zásoby! Ne, že by vám to pomohlo, ale ještě rádi na to budete vzpomínat.

5 komentářů:

  1. Barunko,krásné děti máš...
    Velmi trefně napsáno..Maminky čekatelky poslechněte Báru,ví o čem mluví:-)
    U nás už je situace lepší,nejmenšímu budou Tři,ale i tak večer absolutně ožiju a začnu zářit,když zavře pusinku a usne mi v náručí..
    Zrovna tento moment si moc užívám..Když ho můžu pohladit ,očichat a obejmout bez jeho povídání :-)
    Měj krásné dny a hooodně příležitostí pro spánek Ti přeji milá..
    Brigit

    OdpovědětVymazat
  2. Báro, jak já Ti rozumím! Zrovna včera večer, vidíc svojí malou čtyřletou hydru něžně spící bez hlesu, s ručičkami skvostně složenými pod už je růžovými tvářičkami, jsem si řekla přesně to samé: ty můj broučku, nejvíc tě miluju, když spíš a dáš mi chvilku pokoj... výrok hodný krkavčí matky, řekne si někdo, ale kdo jest bezdětek, nepochopí... notabene po dvoudenní virové anabázi, kdy tělesná teplota naší malé hydřičky atakovala 39°C nad nulou, co hodinu jsme běhali "na bobka" (přičemž o bobku nemohlo být ani řeči) a to i v noci (nebo spíš hlavně v noci), víceméně neustále pod bradičkou přidržovali kyblíček a vzadu vlásky, aby si je nepoblinkala... já doporučuju si naspat do zásoby aspoň pět let, na to se bude vzpomínat ještě líp! L.

    OdpovědětVymazat
  3. Nedávno se mně babička zeptala, proč tak často fotím mrňouska, jak spí... Co jí na to říct? :-)))
    Ale mám domluveno se svými nejbližšími, že až umřu, aby toho nijak nelitovali a na náhrobek mi nechali napsat: "Konečně se pořádně vyspí!"

    OdpovědětVymazat
  4. Svatá pravda!Své zlobiče-trapiče miluji úplně nejvíc,když konečně usnou a jsou jak andílci,svatí a nevinní...:-)
    Jo,jo spát alespon o hodinu déle,je mé vroucné přání a myslím,že se mi jen tak nevyplní...S pravidelností budíku chlapci vstávají velice brzy!Kuju plán,až dorostou do nesnesitelných pubertáků a budou chtít vstávat kolem oběda,slibuji,že je budu budit a budit a budit a prudit já je:-)Hezký den:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Milé dámy, všem vám mnohokrát děkuji za milé a vtipné komentáře! :-)
    Je vidět, že Emersonův výrok je věčný :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář :-)