Domácí bojovka

sobota 16. července 2016

Co bylo a co bude dál?

Prázdninový režim nás naprosto pohltil a účinně odpojil od online světa.
Jen málokdy se mi stává, že mě přepadne taková touha nedělit se se světem o své bezpochyby inteligentní postřehy, jako v posledních dnech. Na druhou stranu. Snad si ty každodenní okamžiky alespoň víc vychutnám.
Letošní prázdniny jsou totiž mými posledními prázdninami v roli matky na rodičovské dovolené.
Od září nám to začne.
Matyho čeká první třída a mě mé první skutečné zaměstnání.
Po maturitě jsem totiž místo na vysokou jako ostatní spolužáci nastoupila na mateřskou, bakaláře jsem dokončila těsně před třetím těhotenstvím a po téměř sedmi letech je ze mě absolventka bez praxe, zato se třemi dětmi. Nejsem právě kandidátka na nejžádanějšího zaměstnance roku.
Ale vše se děje z nějakého důvodu. A když navíc člověk přiloží ruku k dílu…
Přála jsem si pracovat s dětmi a nebo psát.
Tak jsem napsala knížku a spoluzaložila školu.
Na podzim knížka vyjde a já do školy nastoupím jako jeden z „průvodců“ našich prvňáčků.
Kouzelné, jak ten vesmír funguje.
Ale o tom jsem vlastně psát vůbec nechtěla. 
No nic, někdy zkrátka neudržím myšlenku a tak vám sem místo reportování o tom, co jsme poslední dva týdny prováděli, dám jen pár fotek. Pro ilustraci to jistě postačí :-)
Takže stručně:
Cyklodovolená s širokou rodinou, letos v proměnlivém počtu okolo pětadvaceti účastníků. V českorajských kopcích jsem se zrakvila do zásoby, a to jsem skoro nic neujela, ale byla to paráda.

  

Hodně koupání.




Cyklotoulky do okolí.

 

 
Výletní loď Arnošt, kterou slibujeme dětem posledních pět let.



Evergreen našich výletů do okolí, Kunětická hora.




A trocha dovádění na slámě.



Krásné letní dny! A mějte radost ze života, i když třeba zrovna prší ;-)


6 komentářů:

  1. Maminka sice ještě nejsem, ale ani tak jsem ani jednou nebyla nejžádanější zájemce o práci. Takže po všech možný brigádách a podrazech od zaměstnavatelů, mám pořádný zaměstnání až teď, po čtyřech letech. Ono to vždycky nějak dopadne :) nakonec ti stejně bude dobře. A jak tak čtu, pár snů sis i tak splnila :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To bezpochyby splnila a rozhodně jsem neměla v úmyslu si stěžovat :-)
      Vlastně se to vyvinulo jak nejlépe mohlo :-)
      A gratuluju k zaměstnání! Doufám, že tě ta práce baví :-)

      Vymazat
  2. Tak jsem se Baru těšila, jak se na svém blogu pomstíš hospodskému "na mýtince" (...ale chodili mu tam lidi...) Ale neva, stejně si to vždy ráda přečtu, ať napíšeš cokoli. A přeju ti, ať jsi v té práci, kterou ti vesmír zařídil, moc spokojená!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani děkuju! :-)
      No já to měla v úmyslu, ale říkala jsem si, že mu raději tu energii věnovat nebudu... ;-)

      Vymazat
  3. Barunko milá..Krásné fotky a ještě hezčí zprávy.Přeji Ti milá bloggová přítelkyně hodně štěstí ve všem Tvém konání, hodně dalších super fotek a ještě famóznějších knih a hlavně "vnitřní klid":-)to je teď naše rodinné heslo:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá, Brigit, děkuju :-)
      Vnitřní klid, to je vzácná a ceněná komodita. Přiznám se, že mi občas lehce proklouzává mezi prsty, ale většinou se mi daří ho udržovat. Snad :-)

      Vymazat

Děkuji za Váš komentář :-)