tag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post4694447758240495749..comments2023-12-30T16:50:03.640+01:00Comments on Nevyléčitelná optimistka: O poslušnosti, zodpovědnosti, pekle a princezněBárahttp://www.blogger.com/profile/07631254922291502804noreply@blogger.comBlogger9125tag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-17210944888481040762014-12-06T14:41:19.416+01:002014-12-06T14:41:19.416+01:00:)) u nás ne, šestiletému synovi jsou zkažené zuby...:)) u nás ne, šestiletému synovi jsou zkažené zuby jedno a dvouletý to nechápe ... ale když jsem byla bezdětná, taky jsem si myslela, že se s dětmi budeme krásně v klidu na všem domlouvat... BáraAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-88200229880521502182014-12-06T13:36:57.317+01:002014-12-06T13:36:57.317+01:00Báro vaše výchova se mi moc líbí, ale ještě více s...Báro vaše výchova se mi moc líbí, ale ještě více se mi líbí, že přiznáte, že občas i ty nervy utečou. Snažím se o stejnou výchovu a hlavně mluvit, mluvit, mluvit... ale mám ještě dost velké mezery, hlavně po ránu, pravidelně, dojíždím do práce se zpožděním a to je mi pak líto, ale přiznám to a omluvím se... jo a pak mi je řečeno, že zlobím jako čertík :-) Čerty jsem nechtěla malé jsou tři, ale sama se na ně těšila, tak jsme se na ně šli podívat... a viděla ten rozdíl ve výchově, v té své mám ještě dost rezerv a mám se ještě co učit a hlavně dost obalit nervy, jsem cholerik a i přesto, že s touto výchovou souhlasím, moje nátura je občas v převaze a to se zavřu do vedlejší místnosti a musím se vynadávat :-) Ale k čertům jako jediná z osmi rodin, jsem na seznam hříchů atd. nepsala zlobení, neposlouchání, nepůjčování hraček a ještě další věci, které fakt nechápu, že někdo považuje za hřích... podotýkám že tam byla většina dětí 2-5 let, takže prckové a napsala tam jen kousání nehtů s kterým si už nevím rady a vysvětlování nepomáhá a jako jediná jsem napsala nejen "hřích" ale i to jak pomáhá, krmí zvířátka atd. No a hlavně to z čeho jsem byla nejvíce v šoku, že většina dětí se opravdu bála, když viděla čerty tak natahovala, když většina dětí tohle zažila letos poprvé, tak netuší co přijde, tak proč strach...díky rodičům, ale samozřejmě nejenom díky nim... a jen naše treperenda jásala, že je konečně slyší a že jsou čertíci a měla radost, že je už uvidí, protože nechápala, proč by se měla bát, je přece hodná a na mámu s tátou, kteří tam byli s ní se může spolehnout a je v bezpečí! Nebudu popírat, že byla zakřiknutá, když jí říkali o nehtech, ale pak byla zase spokojená a z celého Mikulášského dne byla nadšená, takže i přesto, že jsem čerty nechtěla, tak nakonec proč ne, ale bez strachu a strašení!<br />A Báro, chtěla jsem vám to napsat už několikrát, články čtu stále pravidelně, ale komentovat už nestíhám, ale prostě před vámi klobouk dolů, co vše dokážete s třemi dětmi!Simísekhttps://www.blogger.com/profile/15382274897534347237noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-23207133831986053102014-12-03T09:28:30.483+01:002014-12-03T09:28:30.483+01:00Vysvětlování, že se zuby bez čištění zkazí a budou...Vysvětlování, že se zuby bez čištění zkazí a budou bolet nepomáhá? :-) Jen se ptám, to víte, já ještě nemám děti.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-25549734056970964532014-12-03T08:01:51.583+01:002014-12-03T08:01:51.583+01:00Peklem a čerty nestraším, pokud možno nepohlavkuji...Peklem a čerty nestraším, pokud možno nepohlavkuji, ale šéf jsme doma já s tatínkem. Dokud za ně máme zodpovědnost, tak se prostě o některých věcech nediskutuje. Mohu vysvětlit, proč něco vyžaduji (čistit zuby, nenimrat se v jídle, zmizet v posteli v určenou hodinu, protože já mám ještě práci a chci si povídat s tatínkem), mohu se na něčem dohodnout (nevařit to, co někdo nenávidí), ale s odstupem času vidím, že mantinely dětem v lecčem usnadňují život. A pak je dost času a nervů (z obou stran) na zábavu - protože i děti ty hádky a rozhovory na téma "a proč mám dělat tohle" kolem banálních věcí vyčerpávaly. Zbyde pak síla na rozhovory důležité. Nemyslím, že bych tím z nich dělala nesvéprávné ovečky. Jak rostou, mantinely se přizpůsobují. Není to vždy ideál, ale žije se líp. MarkétaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-62428873255471928782014-12-02T21:25:34.911+01:002014-12-02T21:25:34.911+01:00Baru, souhlas do puntiku. Taky bojuju - s autopilo...Baru, souhlas do puntiku. Taky bojuju - s autopilotem nastavenym vychovou nasich rodicu. Spousti se ve chvili,kdy je toho moc. A to pak nervy tecou. Ale vzdycky to pak nasledne s detmi rozebiram, vysvetluju a je-li za co, omlouvam se. Alinkahttps://www.blogger.com/profile/03574061095306369696noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-53887338422513451712014-12-02T21:23:26.301+01:002014-12-02T21:23:26.301+01:00Báro, dobře si pamatuju moje pocity z dětství ohle...Báro, dobře si pamatuju moje pocity z dětství ohledně čertů, proto moje dcera (7) viděla čerty maximálně z okna a od začátku věděla o co jde. Tento zvyk strašit děti čertama nějak neni pro mě. Ani jako hra se mi to prostě nelíbí. A co se týká výchovy, souhlasím, člověk by se měl díky dětem spíše učit ovládat sebe a ne děti. Což neznamená, že neexistují hranice. Jednám ale s láskou a respektem k dítěti. Věřím, že se tak učí to samé. Respektuje ostatní a jedná laskavě.Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/11012076563801658097noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-70192780116195044972014-12-02T16:54:03.882+01:002014-12-02T16:54:03.882+01:00Baro, asi tak nejak. Ja teda valcim hlavne sama se...Baro, asi tak nejak. Ja teda valcim hlavne sama se sebou. Porad premyslim nas sebou a moji vychovou. Branim se dost proti pokracovani vychovy 70.let , ale chybi slovni zasoba a nekoho zkusene v krizovkach. Uz jsem ale dokazala prestat s pohlavky, nesrovnama s jinyma detma, obcas jeste vyhruzky ujedou, ale jsem si toho vedoma. Narazim na svuj perfekcionismus ve vsem. Deckam je to tak nejak fuk. Priznam se, ze mam ale sveho vudce a tim je knizka od Naomi Aldort. Ja jsem knizkova. Je to ale prvni, ktera je dle mych osobnich predstav. Vsem predchozim jsem nejak nedokazala porozumet. <br />Takze ja te chapu a vim, o cem je rec.Michaelahttps://www.blogger.com/profile/04220753888323511762noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-34048147327412440012014-12-02T09:52:30.651+01:002014-12-02T09:52:30.651+01:00Objevila jsem tento blog nedávno a ráda se vracím ...Objevila jsem tento blog nedávno a ráda se vracím a čtu starší příspěvky. Teď jsem ráda, že jsem si přečetla o "pekle" v Dětenicích a už vím, že tam asi své děti brát nebudu, protože bych je nerada takto strašila - asi bych z toho byla špatná i já :-) Co se týče výchovy, tam jsem pro střední cestu - můžou být diskuze, ale když vyžaduji, aby děti poslechly, tak by měly. Zrovna teď na podzim jsem měla problém s dcerkou na přechodu, kde se "zasekla" a tam opravdu neni prostor pro dialog. Doufám, že nebudu na pranýři, ale věřím, že někdy je lepší dítě plácnout přes zadek než mu vyhrožovat, následně naštvaně ignorovat a podobně. U nás funguje to, že když už musím plácnout, tak to pak spolu probíráme a hlavně jí ujišťuji, že ji stále máme rádi. Ale co je důležité, musi tu být důslednost a jak tu bylo napsáno, pokud se dítěti něčím hrozí, musí se to vyplnit. Proto, když už něco zakážeme, držíme se toho, i když je to těžké. Bohužel máme tu zkušenost, že švagrová žije ve Státech a vychovává své děti velmi volně (vše je tak, jak chtějí děti a když se jim něco zakáže, tak to stejně za chvilku neplatí) a je to pro nás ponaučením, jak opravdu děti vychovávat nechceme. Obdivuji tě za výchovu 3 dětí, já mám občas nervy na pochodu se 2! Těším se zase na další článek :-)Monikahttps://www.blogger.com/profile/06842545521416620349noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-5783410510885881372014-12-02T09:11:00.504+01:002014-12-02T09:11:00.504+01:00Dobrý den Barunko,
u nás nakonec vyhrála zlatá s...Dobrý den Barunko, <br /><br />u nás nakonec vyhrála zlatá střední cesta: zuby si čistit musíš, protože si to prostě přeju a jestli nechceš na vysokou, tak tam nebudeš, to už neovlivním. I když bych asi v podstatě chtěla, děti si šéfujou tyhle věci samy. Rozhodně je to stále překvapující, zatím vždycky s dobrým, sice jiným, ale dobrým, koncem. Jo, ale děti kdysi moc plakaly, když musely mýt nádobí. <br /> Držte se, je otázka čeho vlastně, a blahopřeju ke krásné rodině- JiřinaAnonymousnoreply@blogger.com