tag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post3318845916102099830..comments2023-12-30T16:50:03.640+01:00Comments on Nevyléčitelná optimistka: Moje autochvilkyBárahttp://www.blogger.com/profile/07631254922291502804noreply@blogger.comBlogger10125tag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-31832278546892828852014-02-25T11:47:58.977+01:002014-02-25T11:47:58.977+01:00Vypjatý ssilniční situace taky nedávám s klidem, a...Vypjatý ssilniční situace taky nedávám s klidem, ale je to lepší a lepší :-)<br />A moc gratuluju k odvážnému rozježdění se! :-)Bárahttps://www.blogger.com/profile/07631254922291502804noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-51219770830986887722014-02-25T11:46:37.688+01:002014-02-25T11:46:37.688+01:00To přijde samo. Já začala znovu jezdit až ve chvíl...To přijde samo. Já začala znovu jezdit až ve chvíli, kdy jsem měla za sebou autosedačky dvě. Pro začátek dost nemilá kombinace strachu a zodpovědnosti. Ale teď už mi to ani nepřijde. Děti jsou na ježdění uvyklé a zvládají v poho i delší cesty. A já taky :-)<br />Takže držím palce, však ono to nějak vyplyne! :-)Bárahttps://www.blogger.com/profile/07631254922291502804noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-21602131629962287472014-02-25T11:43:44.472+01:002014-02-25T11:43:44.472+01:00Tak školu smyku bych asi nedala...
Je fakt, že s d...Tak školu smyku bych asi nedala...<br />Je fakt, že s dětmi je ježdění někdy komplikovanější, hlavně co se soustředění týče. Ale Maty i Ami jsou vcelku disciplinovaní spolujezdci, tak to jde :-)Bárahttps://www.blogger.com/profile/07631254922291502804noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-20982991626888114202014-02-25T11:42:07.803+01:002014-02-25T11:42:07.803+01:00Přesně, člověk to neslyší rád, ale jediným řešením...Přesně, člověk to neslyší rád, ale jediným řešením pro odbourání strachu je jezdit a jezdit... :-)<br />A když k tomu hraje fajn hudba, je to příjemný bonus :-)Bárahttps://www.blogger.com/profile/07631254922291502804noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-74356603524657871232014-02-25T11:40:57.641+01:002014-02-25T11:40:57.641+01:00Moc děkuju za pozvání :-)
Už jsem to u tebe prolét...Moc děkuju za pozvání :-)<br />Už jsem to u tebe prolétla a určitě se budu ráda vracet :-)Bárahttps://www.blogger.com/profile/07631254922291502804noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-48743678754475291312014-02-11T10:34:31.351+01:002014-02-11T10:34:31.351+01:00Milá Báro, včera jsem objevila Váš blog, určitě se...Milá Báro, včera jsem objevila Váš blog, určitě se k Vám ráda vrátím a až bude volnější chvilka, ráda se začtu víc. Asi budeme mít i leccos společného. :) Když budete mít chuť, zvu Vás na návštěvu ke mně na blog, který je právě u zrodu... :) Přeji pěkné dny, Veronika ( též maminka Amálky :))Veronikahttps://www.blogger.com/profile/01989252295419022562noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-84083763698073248802014-02-10T18:33:01.116+01:002014-02-10T18:33:01.116+01:00Já po autoškole neřídila 15 let a pak si dala před...Já po autoškole neřídila 15 let a pak si dala předsevzetí, že se to v létě znovu naučím. Po pár strastiplných vynervovaných jízdách si rodinný řidič zlomil nohu a já neměla výmluv. Rozjezdila jsem se - a jak jsem ráda. Jednou týdně se vezu 15 kilometrů do práce (tzn. bez dětí) a užívám si to. I když se pořád trochu bojím, občas mi to chcípne - třeba teď, když mě na křižovatce pouštěl kamion a já v půlce silnice zůstala bez šťávy, při předjíždění přestávám dýchat, neumím zaparkovat podélně nacouváním... ale jsem na sebe pyšná. A muž je asi taky rád, že si může dát pivo a já ho odvezu. :-)<br />Tak jen samé pozitivní řidičské zážitky přeju!Veronikahttps://www.blogger.com/profile/14977832555302023149noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-31905900691882156932014-02-10T13:26:00.844+01:002014-02-10T13:26:00.844+01:00Báro - a jak to máš s řízením a dětmi? Já jezdím d...Báro - a jak to máš s řízením a dětmi? Já jezdím denně, myslím si o sobě, že jsem vcelku zkušený a dobrý řidič, ale mám jisté obavy, jaké to bude vézt s sebou v sedačce pidi-tvorečka. Teď už sice taky vozím, ale zatím jako obyvatele mého břicha, a i tak jezdím o dooooosti opatrněji. Co bude pak???????Luciehttps://www.blogger.com/profile/17124782647870946402noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-2284199189836819472014-02-10T13:16:50.377+01:002014-02-10T13:16:50.377+01:00Pro mě byla autoškola byla horší než státnice na v...Pro mě byla autoškola byla horší než státnice na výšce... nicméně coby hydrogeologožka jsem prostě ten odpor k řízení musela překonat. Teď jezdím ráda, nutno podotknout, že nejraději bez své milované 2,5leté Ájule, která v autě v klidu vydrží tak cca do 30 min a pak pořád vysvětluje, že chce dolů, že nechce sedět apod. Nicméně další noční můrou pro mě byla škola smyku, kterou nám zaměstnanců zaplatil šéf, abychom se prý zlepšili v jízdě. Můj pud sebezáchovy je hodně silný a když jsem si sama měla smýknout autem, tak mi to přišlo nemyslitelné... Avšak přežila jsem! MarkétaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4145721080249061861.post-90829356159199842532014-02-10T12:28:03.251+01:002014-02-10T12:28:03.251+01:00já jsem zpočátku taky měla strach z řízení. Ale čí...já jsem zpočátku taky měla strach z řízení. Ale čím častěji jsem řídila , tím lepší to bylo. Teď mám své autíčko (takové staré hrcátko, ale jezdí;) a s ním se mi jezdí moc dobře. Volume rádia otočím doprava a taky si cestu z práce domů užívám:)Veronika Wisiorkováhttps://www.blogger.com/profile/15457535102690256573noreply@blogger.com