Nevím, jak
dlouho trvá vyhodnotit známky a překlopit je do vysvědčení, ale řeknu vám, že
slovní hodnocení, to je pořádná fuška. Když už musíme hodnotit, rozhodně mu
dáváme přednost, ale člověk aby ty elaboráty začal sepisovat tak s měsíčním
předstihem. A to máme jen sedm dětí…
Každopádně,
když už to být musí, proč si to nezpříjemnit, že?
V duchu této
myšlenky jsme se proto s Lenkou, naší multifunkční ředitelkou a učitelkou
v jednom, přesunuly na právě uplynulý víkend do wellness hotelu s vidinou,
že si to psaní pěkně rozvrhneme, proložíme tu procházkou, tu bazénem, tu dobrou
večeří, a v poklidném tempu zkrátka své hodnotící resty doženeme.
Ale to bychom
nebyly my dvě, aby se nám zadařilo podle plánu.
„Provinily“
jsme se snad všemi dětem tak často vytýkanými prohřešky.
Zapomínání
Tak hned první
bod padá na moji hlavu. Zapomněla jsem si totiž doma podprsenku. Jak je to
možné se neptejte, nicméně zvažuji, že si ji budu doma zapomínat častěji.
Nejsem si sice tak úplně jistá, co na to módní hotelová policie, ale pohodlné
to bylo určitě.
Ponocování
Pořád se
vztekám, že Mates chodí pozdě spát. Ale po kom to to dítě má? No samozřejmě, že
po mně.
První noc jsme
šly spát ve dvě, protože jsme ukacaný. Druhou noc ve tři, protože jsme
vysvědčení nechaly na poslední chvíli.
Konzumace alkoholu
V případě dětí
je to blbý, ale nám ty dvě Piňa colady a pár Cuba libre budiž odpuštěno. Možná
že děti budou mít ta vysvědčení aspoň o něco veselejší.
Pozdní příchody
Na snídaně,
obědy i večeře. A zase. Po kom to asi ty děti mají? Ha!?
Nezodpovědnost
Půjčily jsme si
šlapadlo ve tvaru labutě. Aniž bychom věděly, jak se ten zatracený pták řídí. A
hlavně jsme se nenamazaly. A děsně si spálily břicha (teda hlavně já…asi, že ho
mám vystouplejší).
Nechávání věcí na poslední chvíli
Hlavní bod
víkendového programu, vysvědčení, byl tak dlouho z programu odsouván, až
nám nezbývalo než pustit se do něj v noci (viz. bod Ponocování) a pokračovat
v něm i několik hodin následujících po našem odhlášení se z hotelu.
Naštěstí alespoň na hotelové terase a s hotelovým občerstvením.
Každopádně, i
navzdory našim drobným prohřeškům jsme nakonec každému dítku sepsaly stránku a
půl čítající osobní „dopis“. Podařilo se nám ho i přes nespolupracující techniku
vytisknout.
A dnes jsme ho
slavnostně předaly do lhostejných dětských ruček, které vcelku pochopitelně víc
zajímal čokoládový dort (který jsem pro změnu do dvou ráno, spolu s prázdninovými deníky, připravovala...jsem prostě nepoučitelná) než nějaký papír se soupisem toho, co se jim povedlo, a
co už méně.
Nás však hřeje
u srdce vědomí, že děti, každé svým tempem, udělaly obrovský kus práce, že si
školu zamilovaly natolik, že doma frfňají nad hroooozně dlouhými prázdninami a
hlavně, že naše práce má smysl. A že nás baví!
Tak krásné prázdniny nám všem!
Známkám jsem nikdy nerozuměla a nerozumím do dnes. Osobní dopis bych si jako dítě moc přála! A čokoládový dort taky :-)
OdpovědětVymazatKrásně napsáno.
Z.
:) Gratuluju k prvnímu roku vaší školy a přeju krásné prázdniny!
OdpovědětVymazatDaly jste do osobního dopisu každému dítěti kus svého já a to je moc krásné Baru. Užívej si prázdniny s rozevlátými vlasy, s úsměvem od ucha k uchu, klidně bez podprsenky a válej se po loukách se svými dětmi.
OdpovědětVymazatKrásné léto.
Ála
Já rozdávala vysvědčení i osobní dopis stejného rozsahu (x 26) a nad obojím jsem strávila podobně dlouho. Možná proto,že to nebylo jen o překlopení známek, uff. Každopádně jsem ráda,že jsem si to umanula i že už to mám za sebou ;-).
OdpovědětVymazatMáme to s kolegyní "multifunkční ředitelkou" v naší irské České školy úplně stejně! Jen mínus ten wellness hotel, to musíme ještě poladit :-D :-D
OdpovědětVymazatJá psala tři týdny slovní hodnocení pro mých 20 netopýrů. Ale nějak jsem to přepískla, celkem jsem sepsala 60 stran:-)
OdpovědětVymazatTaké mi vadí hodnocení jako takové a jsem vděčná, že mám tu práci alespoň se slovním. Příští rok ale naposledy, potom už chce vedení i rodiče známky:-( Děti a já ne.
Krásné prázdniny.